Turistické cíle v okolí obce Charvátská Nová Ves

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Jeskyně vznikla v obd. druhohor. Byla poničena těžbou vápence probíhající v l. 1873-1934. R. 1951 bylo objeveno její torzo a poté její další rozsáhlá část. V l. 1958-67 byla otevřena pro veřejnost, poté dlouho uzavřena a znovu otevřena r. 2004. Je rozsáhlým systémem chodeb, síní a dómů na 7 patrech.

Uměle postavený kamenný kruh. Je postaven dle zásad, zastávaných druidy před několika tisíci lety. Středový kámen se vsazeným skleněným okem. Skleněné oko je složená čočka s kosmogramy. Čočka je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti.

Soubor patrových štítových pozdně renesančních domů, vystavěných v r. 1625 kardinálem Františkem z Ditrichštejna pro místní kanovníky. Fasádu jednoho z domů pokrývají sgrafitová psaníčka.

Barokní štítová stavba z konce 17. století s bohatou štukovou průčelní fasádou od Ign. Lengelachera. Původně kaple Panny Marie Pomocné při městském lazaretu. V r. 1740 obnovena.

Kaple Cyrila a Metoděje pochází z 1. pol. 13. stol. Uvnitř kaple pramen vody. Pravděpodobně postavena u kostela jako baptisterium právě u tohoto pramene. Kaple rekonstruována v 90. letech 20. století.

Kaple sv. Huberta je jednou z mnoha drobných romantických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Byla postavena ve stylu romantické neogotiky v roce 1855. Autorem návrhu byl Georg Wingelmüller a sochařskou výzdobu provedl Franz Högel.

Novogotická kašna na náměstí z 2. pol. 19. stol. (1897-1898). Stojí v jeho středu - kamenná trojboká ve tvaru architektonicky ztvárněného pylonu, na vrcholu s okřídleným andělem, přidržujícím liechtensteinský erb a s trojlistou nádrží. Postavena k 40. výročí vlády knížete Jana II. z Liechtensteina.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Klášter františkánů vznikl r. 1487 obnovou budov pův. kláštera minoritů (z r. 1286). R. 1529 byl pobořen Turky, r. 1541 byl opuštěn. R. 1692 byl řádem znovu osídlen a vystavěn vč. kostela. R. 1803 byl klášter zrušen, r. 1807 prodán a kostel byl stržen. V l. 1872-1919 zde byla úspěšná rolnická škola.

Kapucínský klášter založený v r. 1611 kardinálem Františkem z Dietrichštejna. Tvořil společný areál s loretánskou Svatou chýší a kostelem sv. Anny – dnešní Dietrichštejnskou hrobkou. Zanikl spolu se Svatou chýší po požáru v r. 1784.