Turistické cíle v okolí obce Charvátská Nová Ves

Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Barokní kostel z 2. poloviny 18. století s pozdějšími významnými stavebními úpravami. Jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách s čtyřbokými útvary oratoří; v ose stavby sakristie. Výrazná dominanta obce. Památkově chráněný.

Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.

V jádře gotický kostel sv. Michaela archanděla z 1. pol. 14. století. V době baroka přistavěna zadní část s presbyteriem a upraven interiér se sochami Ignáce Lengelachera. Renesančně upravené věži dominuje ochoz se zděnou helmicí.

Starší kostel byl kolem r. 1575 renesančně přestavěn. Kolem r. 1727 byla pří úpravách přistavěna věž. Na interiéru kostela se podílel malíř Antonín František Maulbertsch a sochař Ondřej Schwiegl. Farní budova pochází z konce 18. století. Současnou podobu získal farní kostel po přestavbě r. 1872.

Vznik kostela bývá kladen do konce 15. století. Za třicetileté války byl poničen, následně opraven a znovu vysvěcen r. 1672. Současnou barokní podobu chrám získal snad v 1. pol. 18. století, kdy došlo k obrácení dispozice celé stavby. Kostel dnes slouží jako farní chrám farnosti milovické.

Kostel sv. Petra a Pavla pochází z 1. pol. 13. stol. V průběhu staletí několikrát přestavován, naposledy v 19. stol. Z té doby pochází charakteristická neogotická věž. V severní zdi kostela pozdně románský portál.

Kostel byl postaven r. 1995 podle projektu Ludvíka Kolka na místě původního barokního kostela, uváděného r. 1673 a poškozeného pumami r. 1944. Kostel připomínající sepjaté ruce je železobetonový, krytý měděným plechem s trojdílnou věží. Mobiliář je směsí moderních a barokních prvků.

Původně gotický kostel sv. Oldřicha z 15. století (věž). Barokně přestavěný a v roce 1672 zasvěcený sv. Vítovi. Dominantní zděná omítaná jednolodní stavba na obdélném půdoryse s prodlouženým pravoúhlým presbytářem, podélnou sakristií a mohutnou čtyřbokou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.