most sv. Jana

K roku 1281 se váže pouze letopočet údajně kolem r. 1880 ještě patrný na boční straně mostu. Časově by odpovídala zmínka v kronice Georga Promnitze (1622), který píše „Roku 1286 musely všechny vsi náležející Kladsku odevzdávat vejce. Dva městští pacholci oddělovali žloutky prodávané později po jednom halíři za plnou lžici. Bílky šly do vápna na stavbu mostu.“

Oproti tomu Romuald Kaczmarek v novém katalogu výstavy „Uprostřed Koruny české“ považuje most až za stavbu 14. století. Podle měj jsou z městských záznamů z let 1337 a 1346 zaznamenány dary „na kamenný most v Kladsku“, což spíše naznačuje, že jde o shromažďování prostředků na jeho výstavbu a letopočet 1281 se mohl vztahovat k nějakému dřevěnému předchůdci. Opírá se dále i o lokaci „an dem ringe bei der neuen brukken“ z listiny z roku 1375 což považuje za odkaz na částečně stojící, ale stále nedokončený most. O rok později je dochován odkaz na „mzdu za práci na klenbě nového mostního pole, spojujícího jeho pilíř s částí při bráně a na pokračování klenebních prací na mostě. O „novém“ mostě se zmiňují i další zprávy z let 1380-1387. Jako hotový uvádějí most městské knihy k roku 1390. Co z toho tedy lze vyvodit? Pokud se můžeme spolehnout na údaj kronikáře k roku 1286, stavba mostu mohla začít na konci 13. století, avšak příliš nepokročila, snad z nedostatku financí (čemuž by napovídaly dary z let 1337 a 1346), případně mohl zničen/poškozen při nějaké povodni (o čemž ovšem nemáme žádné zmínky z pramenů). Most mohl být dokončen (či znovu postaven), když se ve 2. polovině 14. století sešlo dostatečné množství prostředků. Leszek Budych pochybuje, že by na konci 14. století mohly v Kladsku současně probíhat náročné stavby dvou mostů a spojuje zmínky z let 1375-1390 s mostem přes Nisu, tomu by však odporovala lokalizace „an dem ringe“ (tedy u rynku, u náměstí) a také „při bráně“ - most přes Nisu nebyl poblíž náměstí a také byl mimo obvod městského opevnění..