
Trojlodní síňový kostel s příčnou lodí uzavírá na východě vysoký chór, oddělený od trojlodí lettnerem. Pod chórem se nachází vstup do románské krypty. Celá stavba je zaklenuta křížovými klenbami, jejichž utváření ovlivnila cisterciácká tradice. Před západní dvojvěží, postavené ve třech etapách (před 1371, 1470–1482, 1903–1908), byla představena Knížecí kaple se síťovou klenbou, kryjící původní figurálně zdobený západní portál a knížecí pohřebiště z 15.–16. století. Jižně od ní najdeme renesanční, barokně upravenou pohřební kapli vévody Georga. Jižně od chóru kapitulní ambit s pozdně gotickou kaplí Všech svatých, severně pak velká sakristie, propojená s ním patrovou spojovací chodbou za závěrem chóru. Nejvzácnějším prvkem vnitřní výzdoby jsou sochy patronů kostela (sv. Jan Evangelista a Donát) a zakladatelů zdejšího biskupství (císař Ota I. a císařovna Adelheid) v chóru. Pocházejí z doby okolo roku 1260. V interiéru najdeme mnoho… číst dále
Nejstarším předchůdcem dnešního kostela byl otónský sálový kostelík z konce 10. století. Na jeho místě byla ve 12. století postavena trojlodní románská basilika se čtyřmi věžemi. Od poloviny 13. století začala její náhrada současným gotickým kostelem: nejprve byl východně od ní postaven nový chór (presbytář), poté začala její demolice a stavba příčné lodi a trojlodí. Gotický kostel byl dokončen kolem roku 1400 s tím, že z původně zamýšlených čtyř věží byla dokončena jediná ("Hrbatá") u jižního boku chóru. Ze západního dvojvěží bylo postaveno jen přízemí s velkolepým vstupním portálem (kolem roku 1370). Po roce 1423 byla před západní průčelí postavena Knížecí kaple jako pohřebiště Wettinů. Po polovině 15. století byl dokončen kapitulní ambit s kaplí Všech svatých, západní dvojvěží zvýšeno o první patro a postavena sakristie se spojovací patrovou chodbou za závěrem chóru. Od roku 1539 je kostel luterský. V koutě mezi Knížecí kaplí… číst dále