V Římě se za jeden rok vystřídalo 6 císařů

V období od konce 2. století až počátku 3. století našeho letopočtu byl Řím plný politické nestability. Navíc v dané době došlo k několika vraždám císařů. Období bylo velmi kontrastní vůči éře o 200 let dříve, kdy v Římě probíhalo období prosperity a politické stability.

Od 3. století Římská říše procházela velmi chaotickým obdobím. V roce 69 našeho letopočtu, totiž nastalo období, v němž se vystřídali hned čtyři císaři. Po smrti císaře Nera, se v říši nastolila velká nestabilita, vlády se ujal další císař Commudus, na kterého byl ale uspořádán atentát. Nestabilita tedy pokračovala i po této události.

Maximinus Thrax odstartoval krizi

Wikipedia

V roce 238 našeho letopočtu byl úřad císaře nejnestabilnějším v historii. Tento rok byl nazýván “Rokem šesti císařů”. Začalo to během krátkého panování Maximinuse Thraxe, který vládl od roku 235. Thraxova vláda je považována za počátek krize 3. století našeho letopočtu, během kterého byla říše sužována vpády, epidemiemi, občanskými válkami nebo ekonomickou nestabilitou.

Maximus nebyl ve šlechtickém Senátu oblíben již od počátku jeho nástupu k vládě. Nenávist byla vzájemná, a tak císař krutě potrestal některé ze spiklenců, což byli především stoupenci jeho předchůdce Alexandra Severuse, jenž byl zabit jeho vlastními vzpurnými vojáky.

Krátká a nerozvážná vláda Gordiana a Gordiana II

Wikipedia

Vzpoura proti zkorumpovaným daňovým úředníkům v provincii Afriky pobídla místní obyvatele zvolit místního zemského hejtmana a jeho syna jako císaře. Senát toto zvolení podpořil, což zapříčinilo to, že Maximinus Thrax se rozhodl k tažení na Řím. Mezitím vojska guvernéra Numidia vstoupily do Kartága za podpory Maximinuse a porazili Gordianse. Mladší Gordian byl zabit v boji a starší spáchal sebevraždu oběšením.

Pupienus, Balbinus a Gordian III se pokusily o uklidnění situace

 

Wikipedia

Rozhořčení Maximinuse po jeho návratu do Říma se senát bál, a tak zvolil dva ze svých vlastních členů na trůn. Byl to Pupienus a Balbinus. Obyvatelé Říma ale nebyli spokojeni se zvolením rovnou dvou vládců a chtěli určit vládce pouze jednoho. Svou nespokojenost ukázali výtržnictvím, kdy na nové císaře házeli klacky a kameny. S cílem uklidnit nespokojený lid, Pupienus a Balbinus za císaře prohlásili svého třináctiletého vnuka. Byl to Marcus Antonius Gordianus Pia.

Maximusovo tažení do Říma nakonec nešlo tak, jak bylo plánováno. Jeho vojáci trpěli hladem a nemocemi během tažení a tak se rozhodli, že spolu s hlavními ministry Maximusa s jeho synem, jenž byl jmenován zástupcem císaře, zabijí. Vojáci dovezli jejich hlavy zpátky do Říma, aby ukázali podporu Pupienuse a Balbinuse.

Když se Pupienius a Balbinus vrátili do Říma, našli ve městě znovu velký chaos. Podařilo se jim situaci uklidnit, byť jen dočasně. Zanedlouho poté, co se začalo s dohady, kdo zaútočil na obrovské vojenské tažení, císaři byli zbaveni své moci Pretoriánskou vládou , svlečeni, taženi ulicemi, mučeni a zabiti.

V ten den byl Marcus Antonius Gorianus Pius, neboli Gordian III prohlášen jediným císařem. Vládl v období 239 – 244, ale byl ovládán svými rádci, částečně vedoucím Praetorianské stráže, Timesitheusem, jenž byl jeho tchán. Gordian III zemřel z neznámých příčin na Středním Východě.

Sdílet

Mohlo by vás zajímat