Přimda: Nejstarší hrad v Čechách na dohled moderního rozvadovského království

Kontrast historické Přimdy a nedalekého „moderního království“

hrad-primda.cz

Pokud patříte mezi milovníky historie a zejména počátku raného středověku, tak byste neměli opomenout návštěvu nejstaršího kamenného hradu v Čechách – Přimdy. Zřícenina hradu Přimda se tyčí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. Bohužel z útrob tohoto historického skvostu zbyla již jen malá část, a tak hrad Přimda upadal v pomalé zapomnění.

Jistou roli v tomto opomíjení historicky významné zříceniny mohlo sehrát také ne zrovna ideální umístění. Nachází se v západních Čechách při hranici s Německem, což není zrovna ideální lokalita pro rodinné výlety většiny českých rodin. Naštěstí leží jen pouhý kilometr od rozvadovského úseku dálnice D5 a ještě k tomu na dohled celoevropsky vyhlášeného King’s Resortu Rozvadov.

Právě sousedství moderního areálu přezdívaného „království krále Leona“ má vliv na vzrůstající návštěvnost státního hradu Přimda. King’s Resort Rozvadov je totiž rájem všech pokerových příznivců, do kterého proudí čím dál více návštěvníků z celého světa a většina z nich dokáže ocenit opravdovou historii. Právě kontrast mezi historií a dneškem je také zajímavou souvislostí, kdy na dohled historického monumentu vyrostl monument naprosto moderní. Většina návštěvníků míří právě do King’s casina Rozvadov, za zábavou, relaxem a hlavně za hazardem v podobě casino her a výherních automatů. Historický hrad v blízkosti moderního „království“ je jistě opravdovým lákadlem, obzvláště když i v historii byl hazard nedílnou součástí zábavy šlechty i chudiny. Věřím, že v dobách největší slávy se uvnitř zdí a hradeb hradu Přimdy hrálo v kostky a šustily karty.

Z historie státního hradu Přimda

 

hrad-primda.cz

Nikdo dnes s jistotou přesně neví, kdy a kdo tento hrad vlastně postavil. Některé starší kroniky jako například Kosmova Kronika česká spojují Přimdu s neznámým hradem, který vystavěli Němci na české straně hraničního lesa a který jim vzápětí uzmul kníže Vladislav I.

Souvislost této zprávy z Kosmovy kroniky s Přimdou není ale prokázána, stejně jako v některé literatuře uváděná hypotéza, že uvedeným Němcem a zakladatelem hradu byl bavorský Děpold II. z Vohburku. Mnohem pravděpodobnější se zdá hypotéze, že byl hrad Přimda ve své kamenné podobě založen českým knížetem k ochraně hranic.

První doložená zmínka o hradu tak pochází až z roku 1126, kdy hrad nechal přestavět (společně s hradem Tachov) kníže Soběslav I.

Od počátku svého vzniku plnila Přimda zejména úlohu státního vězení. Vzhledem k poloze byly držitelé Přimdy povinni strážní službou na hranici a také vybíráním cla na důležité norimberské cestě. Kastelán Přimdy patřil dokonce mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě. Za Jana Lucemburského byla Přimda výměnou za finanční hotovost zastavena (dána do držení) šlechtě a zpět Přimdu získal až v roce 1344 panovník Karel IV. V rámci snah o upevnění panovnické moci (za pomoci využití královských hradů) Přimdu vyplatil a ta se tak měla zařadit mezi hrady, které zůstávají v držení krále. I přesto v následující době byla Přimda opět zastavována a měnila majitele. Konečnou kontrolu panovník získal až v roce 1418, kdy Přimdu drženou loupeživým Borešem z Rýzmburka dobylo královské vojsko.

V 15. a 16. století byl hrad opět často zastavován a došlo i k bourání některých částí hradu. V roce 1609 byl již hrad dokonce uváděn jako pustý, zbořený a opuštěný. Následně zřícenina několikrát změnila majitele, až se roku 1675 dostala do majetku hraběte Jana Václava Novohradského z Kolovrat, který centrem panství učinil nedaleké Velké Dvorce. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.

Novodobé opravy hradu Přimda

První opravy zříceniny hradu byly provedeny v letech 1879 - 1880 za Filipa hraběte z Kolovrat. Další práce, tentokrát značně většího rozsahu, proběhly v letech 1919-1923. Tyto opravy se týkaly zejména hradní věže, která byla na řadě míst upravena do své současné podoby.

V roce 1962 pak byla zřícenina hradu Přimda prohlášena za národní kulturní památku a v roce 1968 pak došlo k zahájení dalších oprav. V souvislosti s těmito opravami a použitou těžkou technikou došlo ke značnému poškození a zničení části přístupové cesty, nádvoří a původních stop zástavby. Tyto necitlivé zásahy připravily hrad Přimda o jeho nejvzácnější historické hodnoty. Byl výrazně změněn nejen terén obou nádvoří, ale také severní a východní straně věže. Počátkem 21. století pak proběhlo další stavební zajištění věže, která byla stále v nevyhovujícím stavu.

casinoarena.cz

Velkým příslibem pro budoucnost zříceniny hradu Přimda je právě blízká poloha vůči Resortu Rozvadov. Právě majitel rozvadovského Resortu Leon Tsoukernik je velkým příznivcem umění a historie a jako známý donátor umění, což skýtá možnost úvah, zda se jeho finanční podpora nezaměří také do blízkého okolí jeho „království“.

 

Sdílet

Mohlo by vás zajímat

Leden býval měsícem odpočinku, mrazu, obav o živobytí, ale také měsícem naděje a lidových mouder