Největší světové krize

Důvody krize

Propad ekonomiky může způsobit nedostatek fyzických prostředků k uspokojení výběru klientů v bance, nebo silné oslabení měny a pokles její hodnoty na kurzovním lístku. Prudký pokles cen předražených aktiv na trhu a záporný vývoj hrubého domácího produktu po období delší než dvě čtvrtletí pak způsobuje širší ekonomickou krizi státu.

Světové krize jsou většinou způsobeny dluhy, měnovou a ekonomickou krizí států. Hlavním důvodem je velká úvěrová expanze, po níž nastává období nesplácení úvěrů a hluboké zadlužení. Při spojení s klesáním hodnoty měny a bankroty investičních institucí je pak krize státu na spadnutí.

Nejznámější světové ekonomické propady

První celosvětová krize, 1873

Druhá polovina 19. století se v Německu a Rakousku nesla ve znamení rozmachu a zvyšování životní úrovně. Doplacení francouzských válečných reparací a zadlužení mnohých společností kvůli světové výstavě způsobilo ekonomický propad. Prasknutí investiční bubliny amerických železničních společností zkázu dokonalo a vídeňský trh, následován berlínským, padl. Byla odstartována první velká světová recese trvající šest let, která měla dopad zejména na průmyslové a železniční společnosti. 

Velká hospodářská krize, 1929

Prudký propad akcií na americkém trhu způsobil v roce 1929 celosvětovou hospodářskou depresi. Po německé státní finanční krizi v roce 1923 a stále vzrůstající ekonomické síle USA začaly ceny akcií pozvolna klesat. Akcionáři v panice prodávali své podíly za každou cenu, což ještě umocnilo rychlý propad. O akcie neměl nikdo zájem, a tak byla Newyorská burza nucena oznámit 25. 10. 1929 bankrot. 

Následné krachování mnoha společností způsobilo obrovskou nezaměstnanost, během které skončily i banky v důsledku nedostatku fyzického kapitálu. Šíření krize do dalších zemí napomohlo snížení výroby a importu zboží do Ameriky. Strategie New Deal, postavená na principu státních zakázek a centrální banky, společně s blížící se válkou a novými armádními zakázkami pro export pomohly Americe postavit se znovu na nohy.

Krach na burze, 1987

Investoři financující své projekty formou úvěru spustili následné skokové zvýšení úrokových sazeb. To způsobilo propad akcií a následnou paniku akcionářů dne 19. 10. 1987. Takzvané černé pondělí bylo dle odborníků způsobeno i počátkem automatického obchodování, kdy technologie nezvládla zajistit obrovské množství transakcí.

Asijská finanční krize, 1997

Na konci tisíciletí se mnoho společností přesunulo do asijských zemí s výrazným nárůstem HDP. Příliš investičních příležitostí a příliv financí způsobil boom a následné zadlužení nad míru únosnosti. V asijské krizi hrál důležitou roli i Mezinárodní měnový fond, jenž připravil balíček reforem ve finanční, podnikové a sociální sféře pro zasažené státy.

Americká hypoteční krize, 2007

Rizikové hypoteční úvěry vyústily v létě 2007 v krizi celých Spojených států. Na vině byl především nedostatek regulace ekonomiky ze strany států, zejména snížení úrokové sazby. Velké zadlužení vyvrcholilo bankroty velkých investičních společností a vysokou mírou inflace, kterou ovlivňuje i kurzovní lístek. Propad na burze se kvůli propojenosti trhů rychle šířil, a tak nakonec zasáhl celý svět.

Dluhová krize v eurozóně, 2009

Po americké hypoteční krizi se zvýšila cena ropy, která následně prudce klesla, poklesl reálný HDP a zvýšily se spotřebitelské ceny. Vysoký veřejný dluh způsobil, že státy Evropy musely finančně zajistit banky, aby nezbankrotovaly. Dluhy ovlivnily mnoho států – zejména Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálii a Belgii – které musí dodnes splácet své závazky.

A co budoucnost?

Odborníci varují před další krizí se sociálními i politickými důsledky. Česká republika má velmi otevřené hospodářství, export je pro nás momentálně životně důležitým. Opakování minulých chyb by bylo bolestivou zkušeností nejen pro jednotlivé společnosti, ale zejména pro obyčejné spotřebitele, kteří ekonomiku státu táhnou.

Autor: Redakce, Komerční sdělení