Kam na výlet ve Zlínském kraji - část VII.
19. červenec 2024 | Tereza Jámborová 6.3 min | Výlety
Krom historických a kulturních památek Zlínský kraj poskytuje i mnoho nádherných přírodních památek, ve kterých má domov jak mnoho chráněných živočichů, tak i mnoho vzácných rostlin a stromů. Krom přírodních památek sedmý díl nabídne i kulturní památky a také unikátní místo, které pracuje a recykluje nevyužité materiály a odpady.
Přírodní památka Komínky
Přírodní památka na chráněném území Kostelany v okrese Kroměříž je součástí evropsky významné lokality Chřiby. Pod ochranou jsou skalní útvary z magurského pískovce, které se vyskytují v dlouhém pásu jak na vrcholové partii vrchu, tak i pod vrcholem na severním svahu Komínků. Jedná se o tzv. mrazové sruby – skalní stupně ve svahu, které vznikly mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Skály jsou tvořeny hrubozrnnými, silně zvětralými pískovci a slepenci. V důsledku zvětrávání byly vymodelovány drobné geomorfologické tvary, jakými jsou například voštiny (jamkovité prohlubně ve svislých a převislých skalních stěnách) a skalní mísy (prohlubně oválného nebo kruhového tvaru na vodorovných nebo mírně skloněných skalních plochách). Krom těchto geologických útvarů se zde nachází listnatý les buku lesního, dubu zimního a habru obecního. Hojně tu jsou zastoupeny kapradiny a strdivka jednokvětá.
A že jste někde slyšeli, že se Komínkům jinak říká ohňová hora? Traduje se pověst, že Komínky patřily mezi vrcholy, kde se zapalovaly signální ohně v případě ohrožení obyvatel během vpádu nepřátelských vojsk. Také byl považován za střed Moravy a na přelomu 19. a 20. století byl výletním místem pro nejednoho dobrodruha. V roce 1903 zde zasáhla lidská ruka a do pískovce dala správa panství vytesat schůdky, protože se na toto místo měl přijet podívat František Ferdinand d´Este. Schůdky v pískovci dodnes jsou a poskytují příjemnou cestu na vrchol malého skaliska, které nabídne nádhernou podívanou na okolí.
Přírodní památka Obora u Kroměříže
Tato přírodní památka se nachází na severním okraji Chřibů a představuje lesní porosty typu karpatských dubohabřin s bohatým bylinným patrem. Je zde ochrana druhově původního listnatého lesa. Původně keřnatá stráň s pískovcovými lomy je dnes zalesněna a vyskytuje se zde mnoho druhů flóry, například ptačí zob obecný, líska obecný, hloh obecný a mnoho dalších. Krom rostlin se zde nachází i běžné druhy fauny. Z ptactva zde můžete potkat rehka zahradního, budníčka menšího. Z plazů se zde vyskytuje slepýš křehký, z hmyzu je zde výskyt tesaříků nebo krasců třešňových. V oboře se nachází i archeologické stopy – mohylové pohřebiště Mohylník, který je kulturní památkou České republiky.
Zámek Přílepy
Na původní tvrzi z 15. století nechali noví majitelé, Seilernové, v letech 1852 zámek přestavět, avšak dnešní podobu s pseudorenesanční fasádou a dvoupatrovou nárožní hranolovou věží si získal až v roce 1885. Přilehlý park vznikal během přestavby zámku, tedy v letech 1850-1892. Po roce 1945 byl zámek Seilernům odebrán a zestátněn. Od roku 1955 až do roku 1995 zde byla porodnice a gynekologická klinika. Od roku 1995 zámek společně s parkem a přilehlou lesní kaplí Nanebevzetí Panny Marie zůstal v rukou obce a hledal nového majitele, ale to se nepovedlo, a tak od roku 2017 je zámek natrvalo majetkem obce. Od té doby se několik zámek snaží opravit několik nadšenců a dobrovolníků, společně s ním zachraňují i park, aby toto místo mohlo sloužit pro kulturní a společenské využití. Dnes je zámek společně s parkem chráněnou památkou.
Přírodní památka Bludný
Přírodní památka Bludný se rozprostírá u Bystřice pod Hostýnem a zabírá severozápadní až severovýchodní svahy vrcholu Bludný v centrální části Hostýnských vrchů. Předmětem ochrany nejsou pouze suťové lesy a květnaté bučiny, do ochrany patří i populace střevlíka hrbolatého a strakapouda bělohřbetého. Svahy přírodní památky jsou strmé a skalnaté, mají početné skalní výchozy různých kategorií od malých skalek až po masivní skály na vrcholu, které mají výšku až 15 metrů. Ve vrcholové části se krom skály pojmenované „Hostýnský Gibraltar“ nachází i menší puklinová jeskyně.
KOVOZOO Staré Město
KOVOZOO je unikátním místem v netradičním prostředí zrekonstruovaného areálu bývalého cukrovaru ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Jejím cílem je ukázat návštěvníkům, že z nepotřebného a zbylého materiálu a odpadu lze tvořit věci, které jsou nejen krásné, ale i zajímavé a užitečné.
Cukrovar, na jehož pozemku dnes KOVOZOO sídlí, byl založen bratry Abrahamem a Heřmanem Mayovými v roce 1867. O 130 let později, roku 1998 vznikl první provoz společnosti KOVOSTEEL Recycling s.r.o., která se zabývala směrem a odkupem kovového šrotu. S rozvojem firmy přibývalo i zaměstnanců a služeb, areál, který byl původně v havarijním stavu se dočkal obnovy a následného rozkvětu. Vzniklo zde Recyklační Ekologické Centrum (REC Group), místo, kam lidé mohou odevzdat nepotřebný odpad. REC Group je holding společností, které se zabývají zpracováním různých druhů odpadů od kov, až po nebezpečný odpad, pneumatiky, plasty, dřevo, papír a mnoho dalšího. S tímto materiálem začalo vznikat i místo, které poskytuje zamyšlení, inspiraci, a hlavně zábavu pro malé i velké návštěvníky – KOVOZOO.
Krom kovových zvířat návštěvníci mohou obdivovat i exponáty průmyslové a hasičské techniky, secí a žací stroje a jiné zemědělské stroje z dob našich prarodičů. V KOVOZOO je možnost navštívit kavárnu, jídelnu, projet se vláčkem a odnést si samozřejmě nějaký kovový suvenýr.
Hrad Buchlov
Královský hrad Buchlov je jedním z nejstarších hradů České republiky. Jeho počátky se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen jako významný strategický bod, kdy krom obranné funkce měl funkci i hospodářskou a byl správním střediskem. I když byl královským majetkem, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům – věřitelům krále. V roce 1511 už nebyl majetkem krále. Tehdejší král, Vladislav II. Jagelonský, jej daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby prosti Turkům. Následně byl ale prodán Žerotínům, dále jej odkoupil Jan Ždánský ze Zástřizl, kdy proběhly největší stavební úpravy. Románsko-gotická stavba se proměnila do ducha renesance, kdy byl horní hrad přestavěn k reprezentačním a obytným účelům. Při stavovském povstání většina Zástřizlů se aktivně zapojila do povstání na straně vzbouřenců, proto při konfiskacích ztratili většinu majetku. Tak se hrad dostal do rukou pánů z Petřvaldu, kteří v důsledku tureckého nebezpečí opevnili hrad a první nádvoří rozšířili o věžovou bránu s bastionem. Od roku 1751 zůstal Buchlov neobydlen, avšak díky hrabatům Berchtoldů z Uherčic, nechátral. V roce 1945 přešel hrad společně s rodinnou hrobkou kaplí sv. Barbory do vlastnictví státu a byl zařazen do památek I. Kategorie.
Dnes je hrad spravován Národním památkovým ústavem, od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka. Od 1. ledna 2002 je zapsán na seznam národních kulturních památek. V rámci návštěvy je zde na výběr mnoho prohlídkových okruhů, některé s průvodcem, některé návštěvník může absolvovat sám.
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kom%C3%ADnky
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Obora_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka,_okres_Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE)
- https://zamek.prilepy.cz/
- https://nature.hyperlink.cz/bludny.php
- https://www.kovozoo.cz/
- https://www.hrad-buchlov.cz/cs
Galerie
