Kam na výlet ve Zlínském kraji - část VI.
10. červenec 2024 | Tereza Jámborová 6.5 min | Výlety
Dnešní díl nabízí opět spojení kulturní památky schované v přírodě, ale také synagogu polského typu, která je pravděpodobně světovým unikátem. Nahlédneme i do židovského hřbitova, gotického kostela a opravujícího se zámku, přírodní památky a zříceniny.
Zámek Zdounky
Nachází se asi deset kilometrů od města Kroměříž. Dnešní barokní zámek byl vybudován na místě bývalé renesanční tvrze, kterou nechal vystavět Petr Čertorejský z Čertorej. Tvrz byla následně přestavěna do podoby renesančního zámku na počátku 17. století. Barokní podoby se zámek dočkal až za jezuitů. Následně byl odkoupen hrabaty z Lambergu. Posledním majitelem zámku byl hrabě Hugo Bedřich Strachwitz, kterému byl zámek v roce 1948 zkonfiskován. Navrácen byl až po roce 1989 a to dědicům v restituci. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví manželů Vrškových. Ti se snaží o jeho obnovu společně s celým areálem, také se mu snaží navrátit společenské využití. Rekonstrukce probíhá podle dochovaných historických plánů z roku 1907. Tento zámek s barokní sýpkou a jeho parkem jsou kulturní památkou České republiky. Nyní se postupně otevírá návštěvníkům, konají se na něm nejrůznější kulturní i společenské akce jako jsou besedy, tvořivé dílny, festivaly, divadla a mnoho dalšího.
Park je ve stylu volné anglické zahrady, dendrologicky je velmi bohatý a jeho dominantou je dub, který je starší než 250 let. Krom různorodé flóry se zde taky vyskytuje i fauna – lamy, kozy, ovce nebo pávi. Park si návštěvník může volně projít, pak se přesunout do obnovené zámecké obory s bludištěm. V areálu se nachází oranžérie, lipová alej, barokní špýchar a hospodářský dvůr.
Židovský hřbitov a Šachova synagoga, Holešov
Tento hřbitov byl založen už v druhé polovině 15. století a dnes je chráněn jako kulturní památka České republiky. Je situován severně od holešovské židovské čtvrti a asi 100 metrů od Šachovy synagogy. Má nepravidelný tvar, což vypovídá o tom, že se hřbitov postupně rozrůstal. V roce 1686 byl ale z části postižen povodní, která poničila několik nejstarších náhrobků. Vedle hlavního vstupu se nachází obřadní síň, která byla postavena v roce 1903 v historizujícím stylu, kde nad portálem je hebrejský nápis ze Starého zákona: „Pán usmrcuje a obživuje, nechá sestoupit do Šeolu, i vystoupit“. Na stěnách stavby jsou pak tři dřevěné desky nesoucí liturgické modlitby a také pamětní desky se jmény holešovských Židů, kteří byli umučeni nebo padli ve válce.
Na samotném hřbitově, který má plochu více jak 8000 metrů čtverečních stojí přes 1500 náhrobních kamenů, kdy nejstarší z nich, který je ještě čitelný, pochází z roku 1647. Dále je zde spousta náhrobků barokního a klasicistního typu. Na hřbitově se nachází rabínský pahorek s hroby zdejších rabínů. Nejznámější a nejnavštěvovanější z nich je hrob a tumba Sabbataje ha-Kohena, jehož náhrobek má podobu barokní tumby, která je složená ze čtyř postranních desek s texty svatořečení. Na zadní desce je vytesán epitaf s žehnajícíma kohenskýma rukama.
Za návštěvu určitě stojí i Šachova synagoga, která byla zmíněna už o něco výše. Jedná se o synagogu polského typu, pravděpodobně o světový unikát, protože se v původní podobě zachovala až do současnosti. Stojí na místě původní dřevěné synagogy, kterou si židovská obec nechala vystavět, avšak roku 1560 shořela. Hned potom byla vybudována synagoga nová a kamenná, která stojí dodnes. Působil v ní rabín Šabtaj ben Meir ha-Kohen, který je pohřben na nedalekém židovském hřbitově. Renesanční budova se v jádru zachovala dodnes, v roce 1615 byla rozšířena o ženskou galerii. V dalších letech byla přistavěna schodišťová chodba, zřízena okna do ženské galerie a byla zaklenuta modlitebna. Interiér byl sladěn a sjednocen barokní výzdobou. Když byla ale postavena nová synagoga roku 1893, tato přestala být využívána a její stav začal upadat. Výzdoba byla překryta hrubou omítkou, později bylo první patro upraveno na byt pro židovskou rodinnu. Při druhé světové válce byl modlitební sál využíván jako stopařská dílna a skladiště. Po smrti posledního nájemníka bylo v roce 1955 rozhodnuto, že se provede komplexní oprava budovy a vznikne v ní muzeum. Díky tomu byla roku 1964 stará synagoga s expozicí Židé na Moravě zpřístupněna veřejnosti. Mezitím se majitelem stalo město Holešov a správou bylo pověřeno Muzeum v Kroměříži. V roce 1994 byla budova vrácena židovské obci a dnes je spravována Městským kulturním střediskem Holešov. Dnes se muzejní expozice snaží přiblížit původnímu duchu synagogy, muzejní expozice je průběžně doplňována. Pořádají se zde tematické výstavy, komentované prohlídky, kulturní i vzpomínkové akce.
Skalní útvar Kazatelna Chřibech
Přírodní skalní útvar připomínající kazatelnu se nachází poblíž hradu Cimburk u Koryčan na hřbetu Chřibů, které jsou tvořeny z pískovcových hornin. Schody na skalisku vznikly už ve středověku, pravděpodobně místo sloužilo augustiniánům, kteří poblíž měli klášter sv. Klimenta. V roce 1972 někdo na skalisko tvořené hrubým pískovcem umístil železný dvojramenný kříž. Ze skaliska je pak krásný výhled přes údolí Kyjovky na protější hřeben Chřibů, pod kazatelnou lze vidět už výše zmíněný hrad Cimburk. Skalní útvar kazatelna je přírodní památkou.
Kostel sv. Mořice v Kroměříži
Kostel je jednou z největších gotických staveb v České republice. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, kdy stavba byla dokončena pravděpodobně v letech 1265 nebo 1290. Zasvěcení sv. Mořici je Českých zemích neobvyklé, ale bylo zvoleno podle místa předchozího působení biskupa Bruna, tedy kostela sv. Mořice v Magdeburku, kde byl proboštem. Kostel prodělal několik významných úprav, především po husitských válkách a po třicetileté válce. Poslední přestavba proběhla v 19. století, kdy byl kostel opraven a obnoven byl i jeho gotický vzhled. Je ovšem otázkou, jaká část současné stavby je původní, protože kostel v historii několikrát vyhořel. Ke gotickému kostelu přiléhá barokní kaple Bolestné Panny Marie s náhrobky biskupů. V interiéru návštěvník samozřejmě najde hlavní oltář, který se datuje kolem roku 1582. Je na něm vyobrazen patron kostela, sv. Mořic. V presbytáři kostela je pak pohřben zakladatel kostela a města Kroměříže Bruno ze Schauenburku. Od roku 1973 je kostel chráněn jako kulturní památka.
Zřícenina hradu Obřany u Chvalčova
Chráněná kulturní památka zřícenina hradu Obřany se nachází v Hostýnských vrších poblíž Bystřice pod Hostýnem. Nachází se na území přírodní rezervace Obřany. Hrad byl založen před rokem 1365, ale bez souhlasu moravského markraběte Jana Jindřicha i jeho bratra Karla IV. V roce 1366 byla nařízena demolice hradu, na kterou nikdy nedošlo, spíše to vypadalo na pouhé pozastavení stavebního růstu. V polovině 15. století byl hrad využíván, ale následující husitské války jej zničily. Od té doby už nedošlo k jeho využívání a byl nahrazen nově zbudovanou tvrzí v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.
V současnosti jsou v západní části pozůstatky okrouhlé strážní věže, v části východní jsou pak patrné terénní náznaky paláce. Na jižní straně lze nalézt terénní pozůstatky po příkopu a valu, pravděpodobně se zde nacházela i vstupní brána. I když je zřícenina chráněna jako kulturní památka, stále podléhá zubu času a destrukci, které ještě napomáhají vandalové i pády okolních stromů.
Použité zdroje:
- https://zamekzdounky.cz/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_Hole%C5%A1ov%C4%9B
- https://www.holesov.cz/1061-zidovsky-hrbitov.html
- https://www.holesov.info/misto/3-sachova-synagoga
- https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0achova_synagoga
- https://www.turistika.cz/mista/kazatelna-v-chribech/detail
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Mo%C5%99ice_(Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C5%99any_(hrad,_okres_Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE)
Galerie
