Kam na výlet v Moravskoslezském kraji - část V.

Karlova Studánka

vila Vlasta Autor: © Luděk Vláčil 07/2018

Lázeňské město Karlova Studánka je obklopeno panenskou přírodou v prostředí hor bylo založeno roku 1785 Maxmiliánem II. Františkem, nejmladším synem Marie Terezie. Své jméno dostaly ale až v roce 1803 podle habsburského vojevůdce Karla Ludvíka, který porazil Napoleona v bitvě u Aspernu. Lázně jsou specifické pro svou architekturu, která vychází ze spojení dvou nesourodých a nezvyklých prvků – dřevěného podhorské stavitelství a antikizujícího klasicismu. Mnoho těchto roubených staveb stojí od založení lázní, některé stavby v obci jsou samozřejmě mladší. Návštěvník zde může navštívit lázeňský hudební pavilon, kostel Panny Marie Uzdravení nemocných, kapli sv. Huberta nebo třeba Pitný pavilon, který je symbolem Karlovy Studánky. Celý areál je poklidný a zalesněný, nabízí svým návštěvníkům mnoho kaváren, restaurací, ale pro zajímavost i geologickou expozici hornin z oblasti Jeseníků. Krom odpočinkových míst toto místo také nabízí krásnou trasu přes jesenickou divočinu. Ta vás povede údolím Bílé Opavy. Tato stezka začíná právě v Karlově Studánce a končí pod Ovčárnou, kde už je to jen kousek na Praděd.

Zřícenina hradu Vikštejn

pohled od jihu (z nádvoří) na torzo vstupního objektu v severní části velkého předhradí v jehož střední části se nacházel průjezd brány Autor: © Jan P. Štěpánek 02/2008

Hrad Vikštejn byl založen ve 13. století Vítkem z Kravař a ve své době sloužil jako ochrana jižní části opavského knížectví. Následně měl mnoho majitelů, kdy jedním z nich byl odpůrce tehdejšího krále Matyáše Hynčík Bírka z Nasile. Ten hrad přestavěl na lépe opevněnou pevnost, ale v roce 1474 král Matyáš Korvín přitáhl se svými vojsky a hrad dobyl. Po této prohře a po dlouhých letech hrad odkoupil Jan Plankar z Kynšperka, který hradu zajistil renesanční přestavbu. Díky ní dostal hrad nejen vylepšené obranné prvky, příkopy i hradby, ale i nový palác, díky čemuž se stal jednou z nejmocnějších pevností opavského knížectví. Za třicetileté války byl hrad znovu dobyt, a i když byl o rok později osvobozen, byl preventivně pobořen, aby nepadl do nepřátelských rukou. Následující majitel Vilém Alexandr Oderský z Lidéřova investoval své úsilí, hrad udělal znovu obyvatelným a bydlel v něm až do své smrti. Jeho potomci ale o hrad nejevili žádný zájem, a tak se na něm podepisoval zub času, který z něj opět udělal zříceninu, tentokrát však už nadobro.
Od 20. století na hradě probíhaly archeologické průzkumy, které krom nalezení několika mincí, ostruh a dalších maličkostí nalezly ve sklepě i kosterní pozůstatky. V tajném klenutí byla dokonce kostra ženy, která s největší pravděpodobností byla zazděná. V dnešní době má zřícenina hradu opravenou hradní věž, ze které je vyhlídka. V areálu se konají různé kulturní a společenské akce a veřejnosti je volně přístupný.

Dřevěný kostel v Řepišti

pohled na kostel od hlavní silnice Autor: © Jan P. Štěpánek 02/2014

Kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích je jedním z nejstarších dřevěných kostelů, který se na svém místě dochoval. Podle údajů z vyhořelé šenovské fary byl tento kostel postaven už v roce 1485. Bohužel jeho středověký vzhled zmizel kvůli prudce zhoršujícímu stavu, který si vyžádal generální opravu v 60. letech 19. století. Bohužel se nezachovala žádná fotografie, skica ani malba, která by gotický vzhled tohoto kostela zachycovala. Při opravě byl celý rozebrán a nebyl úplně navrácen do původní podoby, jak vyplývá z údajů o opravě. Například byla naprosto stržena mohutná hranolová věž, která volně navazovala na chrámovou loď. Dnes zvonici vidíme vestavěnou přímo v lodi. Také byl stržen ochoz okolo kostela, jiným názvem sobota. Tento ochoz měl chránit základy a později i věřící před povětrnostními podmínkami. Kostel kvůli opravám dostal prostý vzhled jak zvenku, tak i zevnitř, kdy jeho stěny i strop. Během rekonstrukce v letech 2019-2020 však proběhl dendrochronologický průzkum stavebního materiálu, jež je na kostele použit, a zjistilo se, že nejstarší trámy pochází z roku 1424. Díky tomu má svůj status nejstaršího kostela na území České republiky, oficiálně jim je ale dřevěný kostel Panny Marie v Broumově, který se dochoval celistvý.

Nový Jičín

Autor: © Luděk Pitter 04/2005

Nový Jičín, jinak známý jako město klobouků byl v roce 2001 vyhlášen Historickým městem roku. Jeho historické jádro je zapsáno jako městská památková rezervace. Město je také známé pro své čtvercové náměstí s podloubím a historickým renesančním domem Stará pošta, jež byl postaven roku 1563. Ten jako jediný z náměstí vystupuje vpřed a je zdoben dvěma balkóny. Nyní v tomto domě najdeme například galerii Arkáda, bar Havran nebo výstavní síň městského kulturního střediska. Nedaleko náměstí stojí Žerotínský zámek. Ten byl postaven původně jako opevněný dům pánů z Kravař na počátku 16. století. Páni ze Žerotína jej přestavěli do podoby citadely s devíti obrannými věžemi, z nichž zůstaly stát jen dvě. Po odchodu Žerotínů se zámek stal sídlem radnice, následně hospodářským střediskem nové vrchnosti. Až roku 1945 se stal sídlem muzea. Nyní v něm sídlí Muzeum Novojičínska se stálými expozicemi zaměřenými na historii Nového Jičína a výrobu a historii klobouků – tam uvidíte nad 600 klobouků, čepic a dalších pokrývek hlavy, které se nám dochovaly od 19. století až do současnosti. Jsou zde také vystavené klobouky významných osobností jako například prvního Československého prezidenta T. G. Masaryka, básníka Jana Nerudy a mnoha dalších.

Štramberk

Pohled na areál hradu Štramberk s dominantou věže zvané Trúba Autor: © Jan P. Štěpánek 08/2007

Jméno města pochází ze stejnojmenného hradu, který byl kdysi jeho dominantou stávající na skalnatém vrcholu Zámeckého kopce. Strallenberg (česky Štramberk) je dnes nyní zříceninou středověkého hradu, ze kterého zůstalo jen několik mohutných hradebních zdí vnitřního hradu a zrekonstruovaná strážní hradní věž sloužící jako turistická rozhledna do malebné krajiny s městečkem pod sebou. Návštěvník může být obohacen ještě expozicí „Cesta do paměti Štramberské Trúby“, která člověka pomocí několika panelů provede místy, zajímavými osobnostmi a jejich příběhy a okamžiky, které prožily ve městě pod Trúbou. Lidé tak mají možnost vidět, jak se měnil vzhled hradu, jak se Trúba opravovala nebo jak by mohla jednou v budoucnosti vypadat. Město pod zříceninou hradu si nese přezdívku „Moravský betlém“. Maloměstské domy jsou doplněny řadou plastik, sedlovými střechami i pavlačí domů. Za zmínku určitě stojí, že toto město má členění na hrad, město a Horní a Dolní Předměstí, což tvoří vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených i kamenných staveb. Roku 1969 tak toto malebné městečko získalo ochranu městské památkové rezervace. Za navštívení rozhodně stojí i nedaleká jeskyně Šipka, jež byla kdysi dávno obývána pravěkými lovci a díky archeologickým nálezům se dostala nejen do českého, ale i světového povědomí. Našlo se zde mnoho kostí pravěkých zvířat jako mamuta, zubra, rosomáka a dalších, celkově přes 130 druhů živočichů. Nejznámějším nálezem je ale část čelisti neandrtálského dítěte společně s dalšími předměty z doby bronzové.

Naučná stezka Heřmanický rybník

Heřmanický rybník Autor: Tereza Jámborová, 07/2021

Heřmanický rybník je soustava pěti rybníků a společně s více než 100 hektary rákosin, které jsou svou rozlohou největší ve Slezsku, je podle Českého svazu ochránců přírody jedinečnou lokalitou. Voda rybníku je silně mineralizovaná, nachází se zde obsah bóru a jódu, což má za následek využívání rybníka jako záchytné nádrže, kam se čerpají slané důlní vody z hlubin ostravsko-karvinských dolů. Jeho okolí tvoří nepřehlédnutelná halda, která je pozůstatkem po těžbě Heřmanického dolů a která je jednou z mála hořících hald v okolí Ostravy. Halda se však postupně odtěžuje a odváží. Naučná stezka společně s několika zastaveními přibližuje přírodní bohatství, návštěvníka tady čeká nejen odpočívadlo a ptačí pozorovatelna, ale také sedmdesát rybářských posedů vybudovaných na hladině rybníka, díky kterým rybník dostává atmosféru vzdálené asijské země. Návštěvník při této poklidné procházce bude mít možnost zpozorovat nad 250 ptačích druhů a při štěstí bude moct vidět i celoevropsky chráněného čolka velkého.

Použité zdroje:

Galerie