Pekelné doly u vsi Svitava na Českolipsku
22. červenec 2025 | Dana Kaiserová 8 min | Výlety
Nedaleko vsi Svitava naleznete peklo jako z pohádky. Jedná se o rozsáhlé uměle vytvořené pískovcové podzemí. Pekelné doly nyní obstarává motorkářský klub. Součástí areálu je také restaurace.
Pekelné doly
Pekelné doly jsou rozsáhlé podzemní prostory a chodby v údolí říčky Svitávky. Nachází se mezi vesnicemi Velenice a Svitava, v podhůří Lužických hor. Nedaleko tohoto komplexu se nachází další podzemní chodby, nazývají se Pusté kostely. Dominantou komplexu je nejznámější a největší jeskyně zvaná Nautilus, která je nyní sídlem motorkářského klubu pod názvem Pekelné doly. Vznik této největší prostory není zcela objasněn. Známá je teorie, že její základ vytvořili příslušníci Jednoty bratrské po bitvě na Bílé hoře, aby se zde ukryli. Jedná se ale spíše o domněnku.
Podle historiků měly skály mnoho názvů, například Lindavské komory, Husovy kostely nebo Nautilus a Spiegelfabrik Wellnitz. Dnes je vlastní Miroslav Krejčí, který je v roce 2001 spolu s rodinou uklidil. Vyvezeno bylo zhruba 6 kontejnerů s odpadem. Pan Krejčí komplex pojmenoval Pekelné doly.
Dle zjištění vlastivědného badatele Karla Brandtla z roku 1849 na vzniku těchto dolů má zásluhu podnikatel a hrabě v jedné osobě - Josef Kinský, toho času sídlící v obci Sloup v Čechách. V údolí řeky Svitávky založil v období let 1756 až 1760 dvě továrny na výrobu zrcadel, tedy zrcadlárny. Jedna z nich stojí hned přes silnici před Pekelnými doly, jde o velkou roubenou budovu. Pro broušení zrcadel bylo za potřebí 4 druhů písku, který se získával v okolních pískovcových skalách. K zrcadlárnám nechal vyhloubit kanál s dvěma koryty, kterými přitékala voda ze Svitávky. Hloubení jeskynních prostor bylo prováděno postupně. V rozestupech 3 metrů byly, ze statických důvodů, ponechávány skalní pilíře, aby nedošlo ke zřícení stropů. V zadní části nechal Kinský vybudovat cisternu, kam stékala voda. Díky hraběti Kinskému získalo mnoho zdejších lidí práci. Mimo jiné se zde vyráběly také mlýnské kameny. Poté, co zde došlo k vytěžení písku, byly využívány jiné blízké lokality (mnohé lomy tohoto druhu byly u Lindavy, Svitavy, Sloupu), zde byla těžba ukončena koncem 19. století.
Pekelné doly, zasazené do údolí nádherné krajiny pod Lužickými horami nedaleko rekreační oblasti Máchova jezera, mají celkem 10 vstupů. Stálá teplota činí 12 stupňů Celsia. Dnešní podobu jim vdechl vládní stavitel Dr. Ing. Arnold Beschoren. Komplex čítá 3 500 metrů čtverečních podzemních prostor, z nichž však nejsou všechny přístupné pro veřejnost. Tyto skály jsou světovým unikátem. U vstupu se nachází rovná pískovcová klenba dlouhá 110 metrů s proměnlivou šířkou. Tento plochý strop jeskyně podpírá přes třicet mohutných pilířů. Prostory Pekelných dolů zasahují 60 metrů do hloubky skály a rozkládají se na šířce bezmála 150 metrů. Největší naši odborníci se zajímali o možnost srovnání tohoto zajímavého stropu s nějakým podobným v cizině, zatím však nic podobného neobjevili.
Toto místo a jeho okolí si oblíbili filmaři, nejen ti pohádkoví. Vhodné lokality zde našli pro svou tvorbu i američtí filmaři. Natáčelo se zde následující: S čerty nejsou žerty, Zvonící meče, Solomon Kane, Maharal - tajemství talismanu, Letopisy Narnie, Kovář z Podlesí, Nejkrásnější hádanka, Princezna a písař, Poutnice, Rytíř Getz, Kněžna Libuše, Hurvínek v přírodě a další. Natáčelo se zde také mnoho reklam a jiných dokumentárních či tematických záležitostí. Zhruba 2krát za rok do dolů zavítá nějaký filmařský štáb. I když se zde scény natáčí celé hodiny, někdy i dny, obvykle se do filmu použije jen kousek záběru.
Písek, který se tu za ta staletí vytěžil, tedy chybějící v celém Rabštejnském údolí, by zasypal egyptskou pyramidu dvěma metry. Pokud doly navštívíte, můžete využít zdejší občerstvení s příjemnou obsluhou. Přijedete-li na motorce, můžete se vnitřkem dolů i projet. Nezapomeňte se posadit na ďábelskou pohovku a přesvědčte se o tajemné hloubce zdejších skal. Zúčastnit se můžete i některých akcí, které motoklub několikrát ročně pořádá. Vstup do Pekelných dolů je zpoplatněn symbolickou částkou, kterou je třeba zaplatit pouze v hotovosti, karty neberou. V Pekelných dolech došlo ke zrušení nočního provozu vyjma předem domluvených akcí. Nocleh zde již tedy není možný.
Jeskyně jsou hezky udržované, osvětlené. Zajímavá je mluvící ježibaba, která vaří lektvar pro samotného vládce pekel. Mezi přísady, které používá, patří puškvorec nebo kočičí lejno, které má prý Lucifer tuze rád. Zajímavostí je také to, že jeskyně byly využívány i za 2. světové války. Firma Wesser s krycím názvem Nautilus zde vyráběla letecké kanóny MK 108. Po skončení války byly prostory upraveny a využívány jako velkosklad ovoce a zeleniny podnikem Zelenina Terezín.
Purgatory
Součástí areálu Pekelných dolů je také interaktivní galerie. Vstupné sem se platí zvlášť, není součástí vstupenky do Pekelných dolů. Purgatory je tajemná říše v podzemí, kde se můžete ponořit do temného příběhu přikovaného Kronose, spatřit trůn samotného boha Háda, nahlédnout do líhně, kde se rodí pekelné bytosti, a v neposlední řadě se ocitnout u řeky Stix, po níž pluje převozník Charón. Celou touto podzemní říší vás provede Hádes – bůh podsvětí – a to v různých svých podobách. V podzemní říši Purgatory na vás o víkendech čekají temné bytosti řecké mytologie, které vás provedou podsvětím plným záhad a mystiky. Jakmile se začne blížit Mikuláš, probudí se zdejší čerti a celý areál Pekelných dolů se promění v pohádkové peklo. Těšit se můžete na mučírnu, pekelnou bránu, čertovu babičku i čertí miminko – zkrátka zážitek, na který jen tak nezapomenete. Trasa prohlídky trvá zhruba 35-40 minut.
Kousek od Pekelných dolů naleznete již zmíněné Pusté kostely, do kterých se vstup neplatí, přístupné jsou pořád. I zde se hodně natáčelo. Historie těchto prostor není zcela objasněna. Pravděpodobný vznik je datován do 15. až 16. století, kdy se zde těžily mlecí kameny. Jak je možné usoudit podle dochované ruiny z konce 18. století, byly v tomto století již vyhloubeny. Následně se zde nacházely válečné sklady. Před lety, než byla zprovozněna kafilérie v Mimoni, se sem dokonce házely zdechliny zvířat.
Zdejší náhon byl na svou dobu monumentálním dílem. Jeho stavba přišla na 31 tisíc zlatých, což bylo 3krát více než byla hodnota celé zrcadlárny i se strojním vybavením. Voda do náhonu přitékala povrchovým korytem od zhruba 400 metrů vzdálené podzemní komory s jezem.
Tvrziště Výrov (Vejrov)
Co by kamenem dohodil od Pekelných dolů se nachází tvrziště a tzv. Medvědí osada. Názvem Vejrov se označuje rozsáhlý lesní komplex, pokrývající pískovcovou náhorní plošinu mezi Svitavou, Velenicemi, Lasvicemi a Starým Šidlovem. Les nese pojmenování podle dávno zaniklé vesnice, která je v písemných pramenech zmiňována pouze jednou, a to v roce 1554. Situována byla na plochém temeni jednoho ze severních výběžků plošiny, nazývaném dříve "Scheibe". Dnes ji tu připomíná už jenom několik malých prohlubní mezi stromy. V její blízkosti vyčnívá nad údolím řeky Svitávky naproti bývalé velenické zrcadlárně strmý skalní ostroh, na jehož temeni stával nevelký hrádek. O jeho historii není známo téměř nic, ale podle nalezených úlomků keramiky byl patrně využíván ke konci 13. a v 1. polovině 14. století. Ani jméno hrádku neznáme, i když nelze vyloučit, že se také nazýval Vejrov a teprve později toto jméno přešlo na vesnici, založenou až delší dobu po opuštění hrádku.
Na jihu byl hrádek od okolní plošiny oddělen ve skále vytesaným příkopem, jehož téměř svislé stěny jsou dodnes dobře dochované. Přes příkop pravděpodobně vedl dřevěný most. Z opevnění je dnes patrný již jen nevýrazný val na vnitřní straně příkopu. Z dřevěných budov hrádku se nedochovalo nic, jen poblíž severního okraje ostrohu najdeme nevelké do skály vytesané obdélné podvalí, nad nímž patrně stávala dřevěná hradní budova. Od východu do něj sestupuje několik vytesaných schodů.
V pozdější době byl na úpatí hradního ostrohu otevřen nevelký podzemní lom, ve kterém se jako v blízkých Pustých kostelech získával brusný písek pro zdejší zrcadlárny. Tvoří jej velký skalní převis s několika krátkými nízkými tunely, jejichž strop podepírá 8 ponechaných skalních pilířů. Lom však nesloužil svému účelu dlouho, protože se do něj širokou svislou puklinou začal sesouvat písek.
Medvědí osada je tábořištěm pro trampy, kteří zde mohou pod převisem přenocovat. Odpočinout si mohou třeba na velkých dřevěných lavicích. Je zde i ohniště.
Použité zdroje:
- https://www.jednoustopouceskem.cz/listing/pekelne-doly/
- https://pekelne-doly.cz/
- http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmvejrc