Výsledky hledání míst

Stěnový hrad přimknutý k vrcholovému skalisku Krzyźnej Góry postavený v polovině 14. století svídnicko-javorskými knížaty. Později v držení rodu von Czirn, načas obsazen husity. Pobořen v roce 1474 Matyášem Korvínem, v roce 1502 doložen jako pustý.

Téměř zaniklý hrad založený asi v 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1404 v majetku loupeživých rytířů Jana z Chotělic a Pavla Hubenky ze Zišova, r. 1407 hrad obležen král. vojskem a zpustl po tomto obležení či v násl. husitském období. Roku 1456 již pustý.

Hrad byl postaven zřejmě před r. 1291 Petrem Kacsicsem. V l. 1310–12 držel hrad Matúš Čák, poté pánové ze Sečan, Országhové a Losonciové. V 2. pol. 16. stol. byl hrad nově opevněn. Okupován Turky v l. 1576–93. Dobyt povstalci v l. 1619 a 1703, násl. pobořen. Na konci 20. a poč. 21. stol. opraven.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.

Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.

Zřícenina hradu. První budovy pocházejí z 11. stol. Později se hrad neustále rozšiřoval a rostl (prvky románské a gotické architektury). Do 2. pol. 15. stol. byl hrad v držení krále, poté v majetku rodů Zápolských, Habsburků, Turzovců i Csákyovců. R. 1780 hrad vyhořel. R. 1945 převeden na stát.

Zříceniny hradu z poč. 14. stol. Založen před r. 1313 Dětřichem ze Spran, od r. 1358 v zeměpanských rukách, r. 1398 již pustý. Na vysokém skalním suku dochovány zbytky mohutných hradeb a paláce.

Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.

Románský hrad založil kolem roku 1207 rod von Staatz, který v roce 1250 vymřel. Později babenberská pevnost. V roce 1551 jej získal rod baronů Breunerů von Rabenstein. Opuštěn po třicetileté válce, kdy jej zputošili Švédové.

Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad. Zmiň. r. 1348 v pred. Jindřicha ze Stajic. Před r. 1399 sídlo loupežníků. R. 1406 dobyt Herbartem z Kolovrat a Petříkem, purkr. Lehnickým – škodili odtud Rožmberkům – násl. další dobytí hradu. Opuštěn tehdy či brzy poté. R. 1531 pustý.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.