Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven v 2. polovině 17. století. Prvními majiteli byla rodina Mednyanských. Současnou podobu zámek získal v letech 1861–1864. Ve 20. letech 20. století získala zámek rodina Riznerovců. V r. 2012 byl přebudován na muzeum, které však již není v provozu.

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Původně renesanční zámek byl vybudován v 17. století zřejmě některým z příslušníků rodu Forgách. Později začal sloužit jako vojenská nemocnice. V r. 1817 přestavěn. V letech 1901-1950 využíván jako klášter školských bratří a internátní škola. V 80. letech 20. století byla většina areálu zbořena.

Původně dřevěný hrad byl ve 13. století přestavěn na kamenný. Do roku 1321 byl ve vlastnictví Matúše Čáka Trenčianského. V době, kdy byl v držení rodu Thurzovců dostával hrad charakter renesančního zámku. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé novogotické přestavby z let 1889 - 1910.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Jednoduchý jednopatrový pozdně barokní zámek postavený r. 1775 Janem Karvínským z Karvíně na místě bývalé tvrze ze 14. století, zpustlé v 17. století. V 19. století přistavěno zadní obytné křídlo.

Bývalý lovecký zámek je nepřístupný, v současné době opuštěný, začíná chátrat. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století hrabětem Jeronýmem Colloredo.

Pôvodne renesančný kaštieľ zo 17. storočia, v 18. a 19. storočí upravovaný do baroka a romantizmu v bývalej obci Piechov, ktorá je dnes súčasťou obce Bolešov. Najstaršia stavba v obci je dnes v súkromných rukách a prešla citlivou rekonštrukciou. Verejnosti nie je prístupný nakoľko je obývaný.

Zámecký areál se skládá ze 4 samostatných staveb: původní, přední z pol. 18. st., rokokového sálu a zámecké kaple. Zámek nechal r.1715 vybudovat hrabě Fr. A. Špork jako letní sídlo. R. 1768 jej koupil pražský arcibiskup a dal přistavět další objekty.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Nevelký zámek byl postaven v r. 1814 na starších základech. V r. 1840 klasicistně přestavěn. Poslední majitelka byla baronka Alžbeta Šipekyová. V r. 1945 znárodněn a od r. 1947 využíván jako škola a kanceláře. V l. 2007-2010 zrekonstruován. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace.

Zříceniny zámku. Tvrz ze 14. st. přestavěl Jan Rút z Dírného na renes. zámek . F. V. Rajský jej před r. 1770 přestavěl barokně. Před r. 1843 Schwarzenbergové zrušili rytířský sál s freskami a zbořili záp. křídlo. Nový majitel připravuje rekonstrukci.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.