Výsledky hledání míst

Dolní zámek sestává ze tří v zásadě samostatných objektů: Janova (Antonínova) paláce z l. 1540–4, Wolfova paláce z l. 1570–6 a z budovy, postavené hraběnkou Černínovou r. 1878. První dva jsou ukázkou vývoje saské renesance, třetí ji věrně napodobuje.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Zámek, postavený po roce 1877 v areálu vidovického poplužního dvora, je jedním z nejmladších panských sídel ve středních Čechách. V r. 1904 rozšířen, úpravy v r. 1910. Po 2. svět. válce zestátněn, obýván armádou, poté chátral. Rekonstruován na Dětský ráj, hotel a sportovní centrum.

Již neexistující Berkovský zámek z 16. století připomínají jen dvě brány pod skalním hradem Sloup v Čechách.

V obci Bernartice stojí pozdně barokní zámeček. Vznikl přestavbou původní budovy fojtství koncem 18. století. Boční křídlo zámečku je provedeno v tyrolském stylu a vzniklo v druhé polovině 19. století. Zámeček je součástí zdejšího zemědělského družstva.

Barokní zámek postaven Josefem Esterházy v letech 1714-1722. V roce 1766 zde pobyla císařovna Marie Terezie. Zkonfiskován státem v roce 1947. Dnes v soukromém vlastnictví a chátrá. Park přeměněn na golfové hřiště.

Běšinský zámek - renesanční tvrz, postavená za Adama z Běšin po roce 1580, byla původně trojkřídlá, z části dvojpatrová budova s arkádami na východní straně. Později barokně upravena a v 19. stol. přestavěna na lihovar a bytové jednotky.

Nepřístupný zámek přestavěný z tvrze. Jednoduchou tvrz postavili Onšovští z Onšova poč. 16. století. Kolem roku 1650 za Kordulů ze Sloupna přestavěna na čtyřkřídlý barokní zámek, další úpravy za Birkensteinů (1720-23). Dnes sídlem internátní školy.

Velmi ceněný renesanční zámek z let 1564 - 68 dal vystavět P. Feigel. Mezi lety 1955 až 1960 byl zámek nákladně rekonstruován. Obdélná patrová budova s obvodovým dřevěným ochozem a štítovou atikou. Cenné kamenné prvky. Dnes v soukromých rukou.

Sídlo založili ve 14.-15. stol. zřejmě Bebekovci. Od r. 1557 jej spravovali a později vlastnili Andrássyovci (Andrášiovci). V 17. stol. přestavěno. Poté znovu na konci 18. stol., kdy vznikl i anglický park. Za Emanuela I. v letech 1881-1886 zámek přestavěn do dnešní podoby. V r. 1945 zestátněn.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

František Josef Pachta z Rájova zahájil roku 1742 stavbu zámku. K zámecké budově byla kolem roku 1770 přistavěna boční křídla. Dochovala se polooválná trojkřídlá budova se středním pavilonem a rozlehlá zahrada s několika barokními plastikami.

Dřevěný lovecký zámeček byl postaven r. 1906 jako odpočinkové sídlo a lovecká chata olomouckého arcibiskupa. Později byl (blíže neznámo kdy) rozšířen, u zámečku je konírna. R. 2008 byla vedle zámečku postavena kaple sv. Huberta. Zámeček slouží jako ubytovací zařízení.