Výsledky hledání míst

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.

Čtverhranná strážní věž ve 33. míli Hadriánovy zdi na severu Anglie. Postavena spolu se zdí kolem r. 122 k obraně Římské říše. V přízemí byl krb. Na konci 2. stol. věž opuštěna a později zbořena. Od r. 1987 je Hadriánova zeď s příslušenstvím památkou UNESCO.

Čtverhranná strážní věž ve 44. míli Hadriánovy zdi na severu Anglie. Postavena ve 2. stol. Zeď sloužila k obraně Římské říše do zač. 5. stol. Přízemní zdivo věže situováno v pravoúhlém rohu zdi. Romantické jméno Věž krále Artuše. Od roku 1987 památka UNESCO.

Hrad postavil Matúš Čák Trenčianský na přel. 13. a 14. stol., poté v majetku mj. Pongrácovců z Liptov. Mikuláše či Löwenburgovců. V 17. stol. útočištěm Thökölyho povstalců – pobořen vojsky Leopolda I. a poté chátral. Koncem 20 stol. zrekonstruován.

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Vznik zámku po roce 1543 z původního dvorce. Přestavěn koncem 17. století. Dvoukřídlá a jednopatrová budova. V dnešní době katastrofální stav celého objektu.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Hrad založen začátkem 15. století. V roce 1550 vyhořel, ale opět v původní podobě obnoven. V roce 1858 poškozen zemětřesením a opětovným požárem. Znovu již neopravován.

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Zámek Světce přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem zůstal po smrti donátora r. 1862 nedokončen. Bývalý kostel se stal zříceninou, sousední konvent byl upraven na internát učiliště.

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.