Základy věže 33B a část Hadriánovy zdi od východu. Napravo je čelní příkop. Osamělé stromy vzadu rostou na místě mílového hradu 34.
© Pavel Semple 08/2011
Délka zdi byla 80 římských mil (117,5 km) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a byla celá vystavěna z kamene. Na každé římské míli stály mílové hrady, malé pevnosti určené pro posádky ve službě na zdi. Mezi dvěma mílovými hrady stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Strážní věže dostaly číselné označení po nejbližším východně od nich ležícím mílovém hradě. První dvě písmena abecedy určují jejich pořadí v dané míli. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí, pokud to terén… číst dále
Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit Římskou říši před skotskými kmeny na severu. Z té doby je i strážní věž 33B. Byl zde nalezen druhotně použitý úlomek pamětní desky, který zmiňuje šestou legii Victrix. Ta zde mohla položit základy zdi. Věž byla v polovině 2. století spolu se zdí krátce opuštěná. Římané v té době posunuli hranici říše na severněji ležící Antoninův val. Ten ale kolem roku 164 opustili a ustoupili zpátky na Hadriánovu zeď. Věž 33B pak byla znovu využitá. Na konci 2. století byla ale definitivně opuštěná a její vstup byl zazděn. Někdy v následujících dvou stoletích ji Římané zbořili. Hadriánova zeď sloužila dál do začátku 5. století, kdy Římané provincii Britannia opustili. Od roku 1987 je Hadriánova zeď na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Při archeologickém výzkumu zde byly nalezeny střepy hrnců, zvířecí kosti a popel… číst dále
|
Přihlášení |
