Pohled na věž 44B od SV. Interiér věže je proti vnitřnímu líci Hadriánovy zdi mírně vysunutý.
© Pavel Semple 08/2011
Délka zdi byla 80 římských mil (117,5 km) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a byla celá vystavěna z kamene. Na každé římské míli stály mílové hrady, malé pevnosti určené pro posádky ve službě na zdi. Mezi dvěma mílovými hrady stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Strážní věže dostaly číselné označení po nejbližším východně od nich ležícím mílovém hradě. První dvě písmena abecedy určují jejich pořadí v dané míli. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí, pokud to terén… číst dále
Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit Římskou říši před skotskými kmeny na severu. Archeologický výzkum věže proběhl v roce 1892. Byla zde nalezena mince císaře Valense (364-378). U jihovýchodního rohu věže byl nalezen kámen centuriona (důstojníka) s nápisem „Coh Ic Flau Cve”. Celá Hadriánova zeď je od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
|
Přihlášení |
