Výsledky hledání míst

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.

Křížová cesta ze Železné Rudy na Hladový vrch ke kapli sv. Anny vybudována r. 1815, restaurována v letech 1864 a 1927. Po 2. světové válce zpustla. Obnovena po r. 1992 díky českým i německým nadšencům a finanční sbírce v Bavorsku. Zaniklá kaple sv. Anny znovu postavena.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.

Křížová cesta v Království byla vybudována na Kamenném vrchu v roce 1859 podle vzoru křížové cesty ve Šluknově, která je o sto let starší. V roce 1909 byla doplněna o kapli Bičování Krista. Areál byl rekonstruován po roce 2010 a od roku 2014 je kulturní památkou.

Novodobá křížová cesta mezi vinicemi nad Starovičkami byla vybudována v listopadu 2025 jako vzpomínka na rodáka Václava Drbolu, který byl roku 1951 popraven po zinscenovaném politickém procesu v rámci komunistického tažení proti církvi.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Rozhledna (25 m, 735 m n. m.) byla postavena na Křížové hoře, kde dříve stával poutní kostelík (19. stol.) a výletní restaurace (1923). Po 2. sv. válce byl zdejší prostor cvičištěm armády (stavby zničeny). Nová rozhledna (arch. Jan Mádlík) byla postavena v l. 2006–07 obcí Červená Voda za podpory EU.

Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.

V jádře renesanční barokní zámek rodu Grosserů ze 17. století ve středu obce. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou. Severní polovina zámku je ve velmi špatném technickém stavu.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Křížový kámen s rozměry 93 cm x 68 cm x 20 cm, nalezen r. 2002. Je na něm reliéf tlapatého kříže na žerdi. Dle pověsti připomíná spor tří bratrů o dědictví, při kterém dva přišli o život a třetího tížilo svědomí tak, že nechal vytesat smírčí kámen a umístil ho na místě tragédie. Kámen není datován.