Výsledky hledání míst

Svou architekturou poměrně ojedinělý barokní kostel sv. Vavřince vznikl v r. 1717 na místě starší kaple. Současná střecha s lucernou je výsledkem úpravy z r. 1928. V r. 1969 byl částečně vyměněn interiér.

Novorománský římskokatolický kostel sv. Vavřince byl postaven v letech 1893-1894 na místě původního chrámu ze 13. století. Stavbu provedl javornický stavitel Alois Utner ml.

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.

Kostel je prvně doložen na rytině Georga Matthäuse Vischera z r. 1672. Současný pozdně barokní kostel se západní věží vznikl přestavbou staršího chrámu v letech 1785–1790. K přestavbě došlo v souvislosti s povýšením lokálního kaplanství na farnost r. 1784.

Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Farní kostel doložen Léta Páně 1283. Později byl kostel rozšířen a byla přistavěna věž. Na přelomu 16.-17. století vzniklo severovýchodně od fary letní sídlo opata jindřichovského kláštera. Ve hřbitovní zdi jsou zazděny čtyři smírčí kříže.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Gotický farní kostel založila česká královna Eliška Rejčka r. 1324 jako orientovanou jednolodní stavbu. Věž z počátku 16. stol. Zděná osmiboká jehlanová střecha věže z let 1883-1884. Kostel rozšířen v letech 1912-1913 o nové trojlodí a presbytář. Z původního kostela ponechán presbytář a věž.

Kostel sv. Vavřince v Mrákově byl na návsi vybudován v letech 1811–1813 na místě starší, patrně gotické stavby kostela či kaple. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Současný kostel z roku 1907 je novorománský, interiér v neogotickém stylu. Zařízení kostela soudobé, na bočních oltářích sousoší Kalvárie a sochy sv. Vavřince a sv. Bartoloměje. Na kostelní věži bývaly tři zvony, zůstal pouze nejstarší zvon z roku 1461. V letech 2013–2014 rekonstrukce kostela.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.