Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Hrad z konce 11. stol. Do r. 1381 majetek rodu Umfraville, od té doby s přestávkami v rukou rodu Percy. V l. 1173 a 1174 neúspěšně obléhán skotským vojskem. Od konce 17. stol. pustý a pronajímán. Branská věž z pol. 12. stol., donjon z doby po r. 1174, panský dům ze zač. 19. stol. Od r. 1966 ve správě státní památkové péče.

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Gotický kostol sv. Mikuláša, ktorý kedysi tvoril jadro mestského hradu v Pukanci doplnený o renesančné protiturecké opevnenie zo 16. storočia. Z mestského hradu sa do dnešných čias zachoval len kostol, bašta hradu bola zbúraná v roku 1860. Renesančné opevnenie bolo rekonštruované v 70-tych rokoch 20. storočia.

Skalní hrad v poloze Zámčiska, jež je součástí PR Pulčínské skály. Hrad vznikl koncem 13. století. Největší rozkvět zažil v 15. stol. Zaniká patrně koncem 15. stol. Roku 1518 se hrad uvádí jako pustý. Zachovány kapsy ve skalách a torzo kamenné zdi.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Zaniklý hrádek z roku 1534 vystavěný v souvislosti s hornickou činností v oblasti. Od roku 1561 se uvádí jako pustý.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Zaniklý hrad. Zmiň. k r. 1046. Po zač. 13. stol. získán zchátralý hrad olomouc. biskupstvím, v pol. 13. stol. vybudován kamenný hrad – biskup Robert či Bruno. Připomínán r. 1277 – bisk. leník Dětřich Stange. Po postavení hradu Melice (1339) opuštěn.

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Zříceniny hradu, stojícího na místě osídleném od doby bronzové (bohaté nálezy). Hrad byl postaven ve 12. stol. jako sídlo královských županů Zvolenského komitátu. Poč. 13. stol. byl hrad opevněn. Na přelomu 13. - 14. stol. proběhla gotická staveb. etapa. V 16. stol. byla postavena věž Vartovka.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Hrad byl vystavěn buď zeměpánem nebo biskupem, sloužil jako protiváha sousednímu hradu Rychleby. Dochoval se pahorek jádra, zbytky předhradí a příkopu.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.