Výsledky hledání míst

Zřícenina strážního hradu, postaveného Chvalem z Lipé v 2. pol. 13. stol. R. 1319 vyměnil Jindřich z Lipé s Janem Lucemburským lužické zástavy za jiné statky. Janův syn Karel IV. přestavěl hrad v letech 1364–1384 na reprezentativní císařské sídlo. R. 1574 prodán městu Žitava. R. 1577 hrad vyhořel.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Hrad z poloviny 13. století. V 18. století hrad vyhořel, přesto byl částečně opraven. Definitivní zánik mu přinesla demolice napoleonskými vojsky.

Opevněný středověký palác postavený v druhé pol. 11. stol. Sídlo maurské dynastie. V r. 1118 rezidence Aragonských králů. Nejstarší stavba je Troubadourova věž. V současnosti je v paláci Aragonský regionální parlament. Palác je na Seznamu světového dědictví UNESCO

Zbytky paláce na pahorku Dungur prý pocházejí z 10. stol. p. n. l. Prý palác královny ze Sáby. Na oltáři chrámu stála Archa úmluvy. Šlo o pozlacenou truhlu z akátového dřeva, obsahovala tabule s deseti přikázáními. Dnes jsou z paláce jen zbytky obvodových zdí.

Hrad ve městě Rhodos založili johanitští rytíři po r. 1309 jako svou pevnost a také sídlo velmistra řádu. R. 1522 ostrov ovládli Turci. Po řadě zemětřesení a výbuchu muničního skladu v r. 1856 zůstaly z hradu jen ruiny. V letech 1937-1940 ho obnovili Italové pro guvernéra své tehdejší kolonie.

Hrad poprvé zmíněn v predikátu Alberta a Bohuše roku 1322. Ve 2. pol. 15. století spory o vlastnictví hradu, po dobytí r. 1468 opraven. Za Zastřizlů postavena před r. 1538 tvrz ve městě a hrad opuštěn. Dochovány rozsáhlé terénní zbytky, valy a příkopy.

Hrad nechal vystavět zřejmě na ochranu opatství založeného v r. 1081 byzantský císař Alexios I. Komnenos nebo Jan II. Komnenos. Od 14. století byl v rukou rytířů sv. Jana. V letech 1436-1454 přestavěn. Využíván i po obsazení ostrova Turky v 2. polovině 16. století. Podhradí opuštěno v r. 1830.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Zaniklý hrad. Dle arch. výzkumu spadá existence hrádku do 2. pol. 13. stol. a 14 stol. Majitelé blíže neznámí. Nedaleko ležela středověká osada, spadající snad pod Panskou vyhlídku, snad pod nedaleký hrad Jurův kámen.

Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Pozůstatky nížinného vodního hradu ze 13. stol. Poprvé zmiňován v roce 1254. V období let 1387 až 1567 v rukou Perényiů. Poté do roku 1684 v rukou Drugethovců. Tehdy dobyt povstaleckým vojskem Imricha Thökölyho. O dva roky později zničen při jejich ústupu. Rozebrán při stavbě sousedního zámku.

Zaniklý hrad. Ves Smolín připomínána již r 1299. R. 1408 prvním známým maj. hradu Jan z Pechmburka. Vilém ze Smolína (1442–50) byl proti strakonické jednotě namířené proti Jiřímu z Poděbrad. R. 1530 maj. Jakub z Lestného, r. 1578 jeho syn Jan z Lest.

Zřícenina hradu zal. před r. 1318 (toho roku ničivý nájezd Kouniců z nedalekého Rychmberka); majitelem Hroznata z rodu Kouniců. Není známo byl-li poté obnoven. Poč. 15. stol. náležel hrad k Rychnovu n. Kněž., po r. 1420 se již nepřipomíná.