
Palác velmistrů se nachází na nejvyšším místě v centru města Rhodos, hlavního města ostrova téhož názvu. Staré město patří mezi nejzachovalejší středověká města na světě a nachází se na nejsevernějším cípu ostrova. V obnoveném paláci velmistrů je nyní umístěno muzeum se dvěma expozicemi, dokumentujícími život na ostrově jednak v období antiky a jednak ve středověku za vlády johanitů. Palác je od r. 1988 zapsán do seznamu kulturních památek UNESCO.
třemi městskými státy Lindos, Kamiros a Lalyssos na ochranu proti Athénám. V dalších staletích zažívalo velký rozkvět. V r. 1309 potvrdil papež Klement V. Rhodos jako državu řádu johanitů (též Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Ti si zde zřídili hlavní sídlo a na místě byzantské citadely založili hrad (Palác velmistrů). V r. 1444 egyptská flotila provedla blokádu ostrova, ale díky loďstvu burgundského velitele Geoffroye de Thoisy se podařilo útok odvrátit. V roce 1480 nařídil osmanský sultán Mehmed invazi na Rhodos, které velel paša Mesic. Dne 23. května 1480 se armáda o síle asi 50-160 lodí objevila u Rhodosu a během obléhání byl zraněn i velmistr řádu Pierre d´Aubusson. Dne 18. srpna 1480 se však Turci od ostrova stáhli. Po tomto útoku nařídil velmistr řádu Fabrizio Del Carretto mohutně zesílit opevnění. Když v roce 1521 velmistr Del Carretto zemřel, byl Rhodos nejsilněji opevněnou křesťanskou baštou světa. V červnu 1522 osmanský sultán Sulejman I. Nádherný vyslal proti Rhodosu obrovskou armádu 200 000 vojáků a 400 lodí. Obléhání města začalo 28. července a zúčastnil se ho i samotný sultán. Asi 600 rytířů a 5 000 vojáků statečně bránilo Rhodos a způsobilo Turkům velké ztráty. Ale v prosinci již obráncům docházel střelný prach i zásoby. Na nátlak obyvatel byl velmistr řádu donucen přijmout sultánovy vyjednavače. Pevnost kapitulovala 24. prosince 1522. Celkové ztráty obránců byly asi 420 rytířů a 3500 vojáků, ztráty Turků přesáhly 60 000 vojáků. Podle dohody 10. ledna 1523 opustili rytíři a jejich vojáci ostrov i se svými relikviemi, archivem a všemi cennostmi. Později přesídlili na ostrov Malta a začali se nazývat rytíři maltézskými. Obyvatelé Rhodosu mohli nadále vyznávat křesťanskou víru, ale museli se usadit za hradbami města. Turci z Rhodosu zřídili hlavní město své egejské provincie. V následujících staletích postihlo město několik zemětřesení a byl poškozen i hrad. Další rána přišla r. 1856, když vybuchl střelný prach v muničním skladu zapáleném bleskem. Exploze dokonala zkázu a z hradu zbyly jen ruiny. V r. 1912 Rhodos a další ostrovy v Egejském moři ovládli Italové a zřídili z nich svou kolonii. Ti ve městě zbourali většinu osmanských staveb, ale obnovovali památky z rytířské doby. V letech 1937-1940 rekonstruovali do původní vnější podoby také palác velmistrů, ale interiéry přizpůsobili pro sídlo guvernéra kolonie a pro pobyty vůdce Mussoliniho a krále Viktora Emanuela III. Po 2. světové válce, v níž Italové patřili k poraženým stranám, připadl r. 1947 Rhodos a ostatní ostrovy Řecku. Palác velmistrů, do nějž Italové svezli řadu uměleckých děl z ostatních ostrovů souostroví Dodekanésos, nyní slouží jako muzeum..