Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, v pís. pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.

Hrad vznikl zřejmě v 2. pol. 13. stol. k ochraně hranic. Poprvé je zmiňován r. 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Loupežníkům sloužil ještě několikrát, proto byl také r. 1497 vratislavským vojskem pobořen a již nebyl obnoven.

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Zřícenina hradu založeného v pol. 14. stol. Karlem IV. V husitských válkách hrad zastaven a koncem I5. stol. zpustl. V 16. stol. opuštěn. Postupně opravován.

Čtvercová tvrz z pískovcových kvádrů postavená v pol. 15. stol. rodem Zedlitzů, v r. 1500 prodaná městu Lwówek Śląski, opuštěna v pol. 18. stol. Zbytky příkopů a obvodových hradeb, na vnitřní omítce dochovaný otisk roubené komory.

Pozdně gotický a renesanční hrad z 15. a 16. stol. Stavbu zahájil Vilém ap Thomas po roce 1432. Dokončen za Viléma Somerseta po roce 1549. Dobyt parlamentním vojskem v roce 1646 a vzápětí zbořen. Zřícenina dnes ve státní památkové péči.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

Pozdně renesanční zámek (slovensky kaštieľ) byl postaven v l. 1650-1655 zřejmě rodem Rakoľubských (Rakolubszky). Upravován v 18. a 19. století. Po znárodnění sloužil jako školka, obchod, kanceláře a taneční sál. Po r. 1989 chátral a v r. 2006 vyhořel. Dnes je již zříceninou.

Nejpravděpodobněji lze pozůstatky tvrze ztotožnit se stavbou z druhé čtvrtiny 16. století, kterou si postavil nižní šlechtic Hans Reusnerr. Poničena byla až po roce 1945, zachovány jsou zdi přízemí, opevnění i hospodářské zázemí zaniklo.

Na místě dřevěného hradiště pohanských Estů postavili v polovině 13. století Dánové hrad Wesenberg, doložený k r. 1252. Po r. 1346 křižácká komenda. R. 1558 dobyt vojsky Ivana Hrozného, r. 1581 Švédy, r. 1602 polsko-litevskými vojsky. Ta ho při ústupu r.1605 rozbořila. Dnes ve správě muzea Virumaa.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Hrad ze 14. stol. na místě staršího sídla. Postaven rodem Woganů. V jejich držení byl do 18. stol. Po roce 1785 postaven zámek Archibaldem Hamiltonem Rowanem. Později v držení jezuitů. Dnes pustý a v obilném poli.

Vodní hrad založil Anglonorman Jan Dolphin po r. 1235. Obdélná dispozice s branským věžovým palácem v čele. Přístupová cesta vedla po eskeru, štěrkovém valu z poslední doby ledové. Někdy v 15. nebo 16. stol. upraven na věžový dům, druh tvrze. Zanikl v 17. stol.

Tvrz ze 13. stol. patřila cisterciáckému klášteru Tintern Minor. Původně kolej laiků pracujících na klášterním statku. Později v pronájmu rodu Barry. V pol. 17. stol. zpustla. Poté součást farmy. V 2. pol. 20. stol. odkoupena státem a zakonzervována.

Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.