Výsledky hledání míst

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Zřícenina hradu, prvně zmíněného r. 1021 v majetku hrabat z Besalú. Poté byl do r. 1255 v majetku pánů z Barcelony součástí aragonského království. Jako útočiště katarů byl r. 1255 dobyt křížáckým vojskem. Do r. 1659 byl důležitým hraničním hradem Francie, posunutím hranice pozbyl významu.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Zřícenina hradu, založeného snad Kazimírem Velikým. Prvně zmiň. koncem 14. stol., kdy byl v zástavě Spytka z Melsztyna. Po r. 1441 přešel na Tęczyńské kteří zesílili opevnění. Po r. 1509 časté střídání majitelů. Zač. 17. stol. význ. renesanční přestavba (Zikmund Myszkowski). R. 1655 vypleněn Švédy.

Zřícenina hradu, v písemných pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.

Hrad vznikl zřejmě v 2. pol. 13. stol. k ochraně hranic. Poprvé je zmiňován r. 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Loupežníkům sloužil ještě několikrát, proto byl také r. 1497 vratislavským vojskem pobořen a již nebyl obnoven.

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Zřícenina hradu založeného v pol. 14. stol. Karlem IV. V husitských válkách hrad zastaven a koncem I5. stol. zpustl. V 16. stol. opuštěn. Postupně opravován.

Čtvercová tvrz z pískovcových kvádrů postavená v pol. 15. stol. rodem Zedlitzů, v r. 1500 prodaná městu Lwówek Śląski, opuštěna v pol. 18. stol. Zbytky příkopů a obvodových hradeb, na vnitřní omítce dochovaný otisk roubené komory.

Pozdně gotický a renesanční hrad z 15. a 16. stol. Stavbu zahájil Vilém ap Thomas po roce 1432. Dokončen za Viléma Somerseta po roce 1549. Dobyt parlamentním vojskem v roce 1646 a vzápětí zbořen. Zřícenina dnes ve státní památkové péči.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

Pozdně renesanční zámek (slovensky kaštieľ) byl postaven v l. 1650-1655 zřejmě rodem Rakoľubských (Rakolubszky). Upravován v 18. a 19. století. Po znárodnění sloužil jako školka, obchod, kanceláře a taneční sál. Po r. 1989 chátral a v r. 2006 vyhořel. Dnes je již zříceninou.