Výsledky hledání míst

Kostel s komendou byl založen zřejmě ve 13. stol. Řádem německých rytířů. V r. 1421 započala stavba kostelní věže. Na přelomu 15.-16. stol. pozdně goticky přestavěn. V r. 1619 a 1634 vyhořel. V r. 1673 byla farnost povýšena na děkanství. V 70.-80. l. 20. stol. byl kostel zrekonstruován.

První zmínka o faře a kostele je z r. 1351. Kolem r. 1606 byl pozdně gotický kostel přestavěn a znovu r. 1784. V r. 1812 byly v kostele tři oltáře. Nejstarší částí kostela je jádro věže. Z původních zvonů kostela se žádný nedochoval. V letech 1999-2000 byl kostel zrekonstruován.

Stavba kostela sv.Ladislava, který dal postavit vojvoda Ctibor I., probíhala v letech 1373-1390.Kamenné hradby vznikly r.1496, r.1680 byl barokně upraven. Faru s kostelem spojuje kamenný most,vedlejší kaple sv.Antona je starší než kostel. Na faře bylo r.1847 dohodnuto uzákonění spisovné slovenštiny.

V r. 1914 byla starší kaple z r. 1811 rozšířena na kostel. Rovněž byla postavena fara a nově vzniklý chrám se stal farním. Po r. 1940 byl kostel opraven. Poslední rekonstrukce proběhla v r. 2011.

Trojlodní bazilika vystavěna před pol. 6. stol., poté poničena Araby, ale opět obnovena. Cenný barokní pozlacený ikonostas pochází z konce 18. stol. V r. 1970 kostel poškozen požárem a následně nákladně opraven. V době oprav byla pod presbyteriem objevena krypta se sarkofágem sv. Lazara.

Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a hranolovou věží v čele, postaven zřejmě v 16. století, snad před r. 1568 (v místě starší stavby snad již z 15. století). Kostel s hřbitovem je ohrazen ambitem (z r. 1734), zbudovaným na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. Před kostelem je kříž z r. 1814.

Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela (zmiň. r. 1394), provedenou r. 1772, z pův. stavby zachována jen věž (1. pol. 16. stol.). R. 1832 kostel vyhořel, při obnově zvýšena věž. R. 1898 přistavěna sakristie. Barok. vnitřní vybavení (J. M. Scherhauf, J. Korompay, J. K. Handke, J. I. Sattler).

Velký pozdně barokní kostel v Údrči vznikl 1783 na místě starší stavby, z níž zachována sakristie. Po poválečné devastaci, která vyvrcholila vyrabováním vnitřního zařízení, došlo nedávno k obnově pláště a vyčištění okolního bývalého hřbitova.

Gotický dřevěný kostel z konce 15. stol. od r. 2003 na seznamu UNESCO. Obdélná orientovaná stavba srubové konstrukce s polygonálním závěrem krytá doškovou střechou. V interiérech cenné gotické a barokní nástěnné malby, kopie tří triptychových oltářů.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Kostel, původně zasvěcen sv. Hypolitu, je připomínán po r.1252 jako vlastnictví křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1734 kostel vyhořel a obnoven byl r. 1775. R. 1798 byla přistavěna věž. Poslední úpravy proběhly v 70. letech 20. stol.

Barokní kostel byl postaven v l. 1711-1714 díky finančnímu daru Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina zábrdovickému klášteru premonstrátů. Není jisté kdo byl archtektem, mohl jím být Giovanni P. Tencalla či Jan Blažej Santini-Aichl. Klenbu kostela vyzdobil malbami Karel Haringer z Olomouce.

Pozdně gotický dvoulodní kostel, původně opevněný, s pozůstatky hradby kolem hřbitova. Z poslední čtvrtiny 15. století pochází dřevěné patro a krov presbyteria a krov lodi.

Původně románský kostel sv. Linharta vystavěn v druhém desetiletí 13. stol. R. 1753 přestavěn barokně. Rekonstrukcemi a opravami prošel kostel v 19. století a pak roku 1943. Poslední oprava byla vykonána v devadesátých letech 20. stol.

Jednolodní empírový kostel s odsazeným kněžištěm a hranolovou věží byl postaven na popud kněze Wolfganga Timmela v letech 1815-1816 na místě starší kaple stejného zasvěcení. Zařízení v interiéru je převážně z kostela svatého Mikuláše Tolentinského zrušeného augustiniánského kláštera ve Vratěníně.