Výsledky hledání míst

Zříceniny hradu krakovských biskupů. Založen ve 14. století, po dobytí uherskými vojsky r. 1474 opraven. Další rekonstrukce v 16. stol., koncem 17. stol. opuštěn. Dochovány zbytky zdí věže a paláce

Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace. Při vstupu do areálu je hrobka vládce Átrea. Vstup do tzv. mykénského hradu střeží Lví brána. Za branou jsou královské hrobky. V další části je královský palác. Památky nalezené v Mykénách jsou uloženy v Národním archeologickém muzeu v Athénách.

Zbytky královského hradu. Postaven snad poč. 14. st., poprvé zmíněn 1342. Zničen snad v pol. 15. st. Již při zániku či v neznámé pozdější době (16. či 19. st.) rozmetána válcová věž. Z hradu zůstaly její zbytky, plošina jádra a čelní val s příkopem.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

Dnes pouhé zbytky po hradu postaveném r. 1280 Všeborem I. Zmíněn byl r. 1423, kdy byl obléhán vojskem Zikmunda pod vedením Ctibora z Cimburka. R. 1480 uveden jako pustý. Zříceninou byl ještě v 18. st. Dnes zůstaly pouze zbytky zdiva a příkopů.

R. 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství. R. 1713 přičleněn rakouským Habsburkům. Citadela pochází z r. 937. Největší rozsah v letech 1631 až 1675. R. 1891 zrušena jako vojenské stanoviště. Citadela využívána jako velitelské stanoviště.

Naqsh-e Rostam je starověká nekropole v provincii Fars v Íránu. Skupina starověkých íránských skalních reliéfů vytesaných do útesu z období Achajmenovců i Sasánovců. Do skály vytesané hrobky achajmenovských králů. Hrobky mají tvar řeckého kříže.

Pevnost Narikala na skalnatém výběžku nad centrem hlavního města Gruzie Tbilisi. Vystavěna Araby ve 4. stol., rozšiřována později v 7. stol. i za krále Davida Stavitele na počátku 12. stol. Současná podoba z přelomu 16. a 17. stol. V r. 1827 poškozena zemětřesením a ponechána jako zřícenina.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.

Zříceniny nevelkého hrádku založeného na počátku 15. století. Hrádek vlastnili Albert a Ratmír z Melechova. Po připojení k Lipnickému zboží v 15. stol. Janem Trčkou z Lípy byl hrad opuštěn a začal chátrat.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.