Výsledky hledání míst

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

Dnes pouhé zbytky po hradu postaveném r. 1280 Všeborem I. Zmíněn byl r. 1423, kdy byl obléhán vojskem Zikmunda pod vedením Ctibora z Cimburka. R. 1480 uveden jako pustý. Zříceninou byl ještě v 18. st. Dnes zůstaly pouze zbytky zdiva a příkopů.

R. 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství. R. 1713 přičleněn rakouským Habsburkům. Citadela pochází z r. 937. Největší rozsah v letech 1631 až 1675. R. 1891 zrušena jako vojenské stanoviště. Citadela využívána jako velitelské stanoviště.

Naqsh-e Rostam je starověká nekropole v provincii Fars v Íránu. Skupina starověkých íránských skalních reliéfů vytesaných do útesu z období Achajmenovců i Sasánovců. Do skály vytesané hrobky achajmenovských králů. Hrobky mají tvar řeckého kříže.

Pevnost Narikala na skalnatém výběžku nad centrem hlavního města Gruzie Tbilisi. Vystavěna Araby ve 4. stol., rozšiřována později v 7. stol. i za krále Davida Stavitele na počátku 12. stol. Současná podoba z přelomu 16. a 17. stol. V r. 1827 poškozena zemětřesením a ponechána jako zřícenina.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.

Zříceniny nevelkého hrádku založeného na počátku 15. století. Hrádek vlastnili Albert a Ratmír z Melechova. Po připojení k Lipnickému zboží v 15. stol. Janem Trčkou z Lípy byl hrad opuštěn a začal chátrat.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Hrad vybudovali rytíři řádu sv. Jana někdy v polovině 14. století. Stavba vnějšího pásu opevnění byla zahájena po zemětřesení v r. 1493 a dokončena 1514. Po mnoha obléháních hrad v roce 1523 ovládli Osmani. V r. 1846 poničen při výbuchu střelného prachu a r. 2017 poškozen při zemětřesení.

Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.

Hrad Neuberg založen na začátku 13. stol. R. 1395 jej zdědil Konrád Zedtwitz. Věž je ze 14. stol. Hrad opakovaně poškozen jak ve 14. stol. tak v 15. stol., zcela vyhořel roku 1610. Do té doby byl hlavním střediskem panství Zedtwitzů na Ašsku.