Výsledky hledání míst

Zřícenina pozdně barokního kostela v Petrovicích, postaveného v 90. letech 18. stol. na místě starší dřevěné stavby. Po roce 1945 zchátral až ke zřícení střechy, zakonzervován v letech 1994–95. V okolí několik zajímavých sochařských artefaktů.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Dnes zcela zaniklý kostel sv. Mikuláše byl poprvé připomínán jako farní ve 14. století. V 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. Ve druhé polovině 90. let minulého století byl, jako poslední budova ve vsi, zbořen.

Původní gotický kostel z roku 1357 přestavěn barokně v l. 1783–87. Po požáru r. 1843 upraven pseudogoticky. Poslední opravy na přelomu 20. a 21. století.

Kostel projektovaný snad O. Broggiem nahradil v letech 1710–24 původní svatyni ze 14. stol. Jednolodní kostel s bočními kaplemi, oratořemi a věží (horní část 1902) v ose západního průčelí. Od roku 1724 východně od závěru kaple sv. Jana Nepomuckého.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Současný jednolodní kostel sv. Mikuláše vznikl v letech 1764-1765 barokní přestavbou starší středověké stavby. Stavitelem kostela byl Anton Matzner. Od r. 1785 byla ve vsi také fara. Mše svaté nejsou v kostele pro špatný technický stav budovy a nezájem místních obyvatel běžně slouženy.

Kostel založen kolem r. 1230 vestfálskými obchodníky. Dnešní podobu získal v letech 1405-1420. Od r. 1561 v rukou luteránské církve. Dne 9. března 1944 zasažen během ruského bombardování Tallinu. Opravy dokončeny v roce 1984. Nyní muzeum středověkého umění a koncertní sál.

Na místě nynějšího kostela stával gotický kostel z pol. 14. stol. Postupně kostel procházel řadou oprav. Kostel přesto velice chátral, byl úplně stržen a na jeho místě vystavěn v letech 1880–1881 nový v pseudogotickém slohu. Od roku 1967 se postupně znovu pracuje na jeho opravách.

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Na místě staršího dřevěného kostela vystavěn r. 1807 nový kostel. Na západním průčelí kostela hranolovitá věž, jejímž podvěžím vede hlavní vstup do kostela. Na kamenném ostění portálu letopočet 1807.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.