Výsledky hledání míst

Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.

Postaven v 70. nebo 80. letech 18. století Marklovskými z Pernštejna. Tvořen nevelkou patrovou obdélnou budovou s mělkým středním rizalitem. Celý objekt utilitárně upraven a modernizován.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Barokní jednopatrový zámek vznikl kolem roku 1709 na místě původní tvrze z roku 1571. Zámek má obdélníkový tvar a průčelí členěné vadlými poli a vížkou na střeše.

Zchátralé a utilitárně využívané pozůstatky renesančního zámku z 16. stol. Vystavěn rodem Akajovců. Čtyřkřídlá stavba s párem nárožních věžic. Ve 20. století pouze chátrá. Dnes částečně upraven na rodinné domy.

Pozdně gotický zámek na místě někdejší tvrze. V 80. letech 16. stol zde vzniká nový renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. Starý zámek vyhořel a byl zbořen. Na jeho místě vznikl nevelký park.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.

Počátkem 16. stol. byla v Hrdlech vystavěna rezidence, patřící břevnovskému klášteru. V l. 1746 – 1747 buď přestavěna a nebo zcela nově vystavěna jako jednoduchý barokní zámek. Po požáru v r. 1824 byl zámek přestavěn.

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Pozdně barokní zámek v Hřiměždicích s malou částí přilehlého hospodářského dvora pochází z počátku 18. století. Stavba písemně doložena r. 1788.

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.

Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.

Barokní zámek nechal v roce 1775 vybudovat hontianský podžupan Juraj Géczy de Garamszek (z Hronseku) se svou manželkou Esterou Bene de Nándor. V době Slovenského národního povstání zámek sloužil jako výcvikové středisko čs. armády, později základní a mateřská škola. Dnes je v majetku obce.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.