Výsledky hledání míst

Městské hradby vznikly zřejmě v 15. století. V 16. a 17. století bylo opevnění několikrát poškozeno a přestavěno. Dodnes se zachovala pouze jedna nárožní renesanční bašta.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zřejmě nejlépe dochované cihlové městské opevnění v českých zemích pochází z počátku 14. století. Zejména na východní části obvodu hradby prodělaly tvrdou puristickou restauraci na přelomu 19. a 20. století.

Raně gotické hradby královského města, které založil r. 1295 Václav II., v 15. a 16. století modernizované, se dochovaly dodnes ve velkých úsecích, většinou jsou volně přístupné jako součást parkové úpravy, součástí jsou i dvě zachovalé věžovité brány.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.

Sporé zbytky gotického opevnění ve východní části historického centra Plzně. Pocházejí z konce 13. století, několikrát byly upravovány. Přežily demolici většiny hradebního okruhu v polovině 19. století.

Městské hradby ve tvaru pětiúhelníka jsou tvořeny kamennou zdí a jsou téměř celé dochovány. Původní cimbuří je dnes zazděno. Do města se vstupovalo dvěma branami, které se nedochovaly.

Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

První opevnění Rokycan je z let 1293-1295, r. 1399 doloženo kamenné opevnění města s baštami a vodním příkopem. Doloženy 4 brány a 2 branky. Hradby několikrát poničeny v letech 1421, 1619 a 1639. Od 18. století ustupují výstavbě města. Dnes dochováno torzo u kostela.

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.

Zřícenina gotického hradu založeného Markvartici ve 13. století, majitelem byl též Jan z Michalovic. Jeho rod drží hrad až do r. 1468, kdy je připojen k Mladé Boleslavi. Opuštěn v 16. stol. Hrad má charakteristicky nakloněnou věž zvanou Putna, která byla v 19. stol. podkopaná hledači pokladů.

Zřícenina klasicistního zámku z pol. 19. století postaveného rodinou Medňanských na okraji obce Mikšová, na břehu řeky Váh. Ze zámku zbyly jen svislé zdi a je odsouzen k demolici.

Zřícenina hradu, dříve mylně považovaného za Vítkovec. Nově ztotožněn s hradem Milčany, nástupcem staršího objektu na břehu Milčanského rybníka. Osídlen cca od 80. let 14. století až do 2. poloviny století následujícího.

Vodní tvrz založena před r.1288 Weikhhartem z Polomi. Počátek 15. stol. přestavěna Donáty na čtvercovou got. tvrz (hrad). Po r. 1573 přestavěna renesančně Pražmy v zámek. Od poč. 17. stol. slouží jen jako správní a hospodářská budova. Dnes zřícenina.