Výsledky hledání míst

Původní románský kostel z 13. stol. v průběhu staletí mnohokrát přestavován a upravován. Své stopy zde zanechaly téměř všechny stavební slohy.

Trojlodní pozdně gotický kostel postaven za vlády Karla IV. Je podobný kostelu Panny Marie v Sulzbachu. V 14. a 15. stol. zpustlý, několikrát vyhořel. Presbytář je pětiboce uzavřen. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol.

První zmínka o kostele je z roku 1326. Nynější kostel pochází z let 1790 až 1793, věž je z roku 1578. R.1804 opraven, hrozilo zřícení. R.1872 znovu opravován. Poslední velká oprava proběhla v roce 1993.

Rokokový kostel z let 1761-64. Kazatelna je klasicistní. Vedle kostela je již nefunkční též rokoková márnice. Kostel je zachován v dobrém stavu.

Farní, pův. klášterní kostel vznikl jako dřevěný počátkem 13. stol. Pak nahrazen kamennou stavbou s vzácně dochovaným raně gotickým portálem. Upraven barokně na začátku 18. stol. asi za účasti Kiliána Ignáce Dienzenhofera a koncem 19. stol. znovu novogoticky. Užíván k pravidelným bohoslužbám.

Původně zamýšlená stavba nového zámku hraběte Jiřího Illésházyho byla v r. 1683 před dokončením předána církvi, aby sloužila jako nový farní kostel. Ten byl r. 1689 vysvěcen. V 19. století upravena kostelní věž.

Jednolodní barokní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven z iniciativy Juraje Erdödyho k r. 1748. V r. 1750 byla postavena i barokní fara, která sloužila do vzniku nové v pol. 20. stol. Posvěcení kostela provedl 12.10.1761 nitranský biskup Anton Révai.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je jako gotický doložen od r. 1350. Je spojen s tzv. číhošťským zázrakem a farářem Josefem Toufarem, který byl umučen komunisty. Od r. 2015 je pohřben pod podlahou kostela před oltářem. Konají se zde pravidelné bohoslužby.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Uhersku je v současné podobě barokní stavba z r. 1704. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Horní Roveň s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je společně s ohradní zdí a bránou památkově chráněn.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Malá Morava je raně barokní stavba z r. 1689, která byla přestavěna v 18. století. Je kostelem farním bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 se nachází na seznamu chráněných kulturních památek ČR.

Dvouvěžový kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici je barokní stavba z počátku 18. století, dílo kyšperského stavitele Andrease Castelliho. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Letohrad s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bernarticích je barokní stavba z let 1677-1678 na místě dřevěného kostelíka z 13. stol. Je filiálním v římskokatolické farnosti Žacléř bez pravidelných bohoslužeb. Areál kostela s přístupovým schodištěm a ohradní zdí s dvěma branami jsou od r. 2003 kulturní památkou.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.