Výsledky hledání míst

Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.

Hrad Hohenberg byl prvně zmiňovaný kolem roku 1222. Byl zničen v roce 1945 americkou dělostřeleckou palbou. Obnovy se dočkal v l. 1984 - 1985 kdy přešel přestavbou je primárně používán jako ubytovna. Má půdorys šestiúhelníku, se třemi oválnými a dvěma čtvercovými věžemi.

Hrad založil r. 1077 arcibiskup Gebhard von Helfenstein. Od té doby sídlo salcburských arcibiskupů až do r. 1800. Postupně rozšiřován. Obléhán pouze r. 1525 během selského povstání, nebyl dobyt. Dnes majetek spolkové země Salcbursko. Od r. 1996 památka UNESCO. Přístupný celoročně.

Hrad se tyčí na strmém kopci. Původně postaven v první pol. 11. stol., zničen r. 1423. Třetí stavební etapa v letech 1846–1867. Hrad v soukromém vlastnictví rodu Hohenzollernů. Od druhé pol. 19. stol. současná romantická podoba. V hradu nyní rozsáhlé muzeum.

Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. rodem Kacsics, prvně zmiň. r. 1310. Po r. 1321 rozšířen Tamásem Folkusem. R. 1549 nově opevněn (Kristóf Ország), r. 1552 obsazen Turky. Střídavě v držení tureckých a maďarských sil do r. 1683, kdy ho dobyl Jan Sobieski. Poté chátral. V l. 1966-96 opraven.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. jako panství rodu Panewitzů. Poprvé dobyt husity. V 16. století sloužil jako sídlo loupežníků, byl dobyt a zbořen. Od té doby ve zříceninách.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.

Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.

Toto středověké sídlo řádu německých rytířů /komenda/ mající charakter hradu bylo založeno po roce1237, kdy jej král Václav I. řádu daroval jako faru. V roce 1362 se připomíná komtur Jan a v roce 1365 zde sídlil Jindřich z Lipé, který městečko Hostěradice držel.

Gotický hrad nechal vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1502 koupili hrad Hrzánové a nechali jej renesančně přestavět. Po třicetileté válce určen k demolici. V 19. stol částečně opraven.