
Hrad stojí na protáhlém kopci Festungsberg (548 m n.m.) nad centrem Salcburku. Podélná osa vrcholové části kopce je orientovaná ve směru VSV-ZJZ. To udává podélné rozložení celé hradní dispozice, která má délku přibližně 250 m a šířku až 150 m. Jádro hradu zaujímá nejvyšší bod kopce blíže k západnímu konci podélné osy. Palác stojí na severní straně jádra hradu přímo nad městem. Předhradí zaujímá zbytek vrcholového prostoru, obklopuje tak jádro hradu na východní, jižní a západní straně. Jedině severní průčelí paláce je součástí vnějšího obvodu hradního opevnění. Hrad proto není koncentrický (jedno opevnění musí byt ze všech stran obklopeno druhým opevněním). Přístupová cesta stoupá z centra města po severním svahu kopce, kde je přepažena první a druhou hradní bránou. Na východní straně kopce se mezi třetí (1480) a čtvrtou (1502) bránou stáčí k jihu a za čtvrtou bránou k jihozápadu. Cesta ústí do velikého nádvoří předhradí, které se nachází… číst dále
Na konci poslední doby ledové, před 12 000. let, byla celá oblast Salcburku na dně velikého ledovcového jezera, viz fotografie ve foto-souboru. Hloubka vody dosahovala 120 m. Pod vodou byl proto patrně i vrchol Festungsbergu. Nad vodu vystupoval nedaleký kopec Kapuzinerberg. Nakonec ale došlo k protržení štěrkové hráze jezera (zdroj: místní informační tabule). Oblast města byla soustavně osídlena již od neolitu. V době laténské zde bylo keltské osídlení. Římané oblast dobyli v roce 15 př. n. l. a založili zde osadu Iuvavum. V roce 45 byla osada povýšena na Municipium Claudium Iuvavum. Město se stalo jedním z nejvýznamnějších sídelních celků římské provincie Noricum. Na místě hradu měli Římané strážní věž. Od 6. století náležel Iuvavum Bavorům. Kolem roku 696 jej bavorský vévoda Theodor II. (žil 625-716) věnoval biskupu Rupertovi (žil 660-710). Tento světec, patron Salcburku, se výrazně zasloužil o obnovu města. V roce 739 zde vznikla nová… číst dále