Výsledky hledání míst

Horšice jsou poprvé zmíněny r. 1245. Ze starší tvrze zbyly pouze nevýrazné terénní nerovnosti. Mladší tvrz z 15. století je spojována s obdélnou barokní sýpkou s mohutnými opěráky v nárožích a středech stěn a mansardovou střechou. Ta však není zřejmě starší než z 18. století.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze, na vyvýšeném ostrůvku v poli, blízko Hostákova

Dvoupatrová renesanční tvrz s mansardovou střechou, připomínaná r. 1524 za Hostišovských z Jelenova; po r. 1646 i se vsí součástí drahenického panství. R. 1771 získala po přestavbě na sýpku současnou podobu. Místy patrná psaníčková sgrafita.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Dobře patrný reliéf tvrze z poloviny 14.století na výběžku z náhorní planiny mezi obcemi Hradčany a Pavlovicemi u Přerova

Zaniklé tvrziště z patrnou dispozicí 3 km východně od Holic, jediná zpráva z roku 1361, východně od tvrziště pozůstatky vsi.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.

Terénní relikty tvrze, založené asi majitelem poloviny Husince Pavlem z Vimperka po r. 1356 a zaniklé někdy v průběhu 15. st. Dochována část mohutného valu předhradí a náznak základů obytné věže; snad odtud pochází i portál v č.p. 11 ve Dvorech.

Pozdější těžbou hrnčířské hlíny poškozená a ne zcela jasná lokalita v Jabkenické oboře. V r. 1322 za Beneše z Děvína je v Jabkenicích zmiňována tvrz. V l. 1371-1402 je majitelem Bernart z Valečova. Později bylo panství připojeno k Charvatcům, v r. 1542 připojením k Benátkám později tvrz zaniká.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.