Výsledky hledání míst

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Po zaniklém strážním hrádku zbyly pouze terénní pozůstatky, zřícenina hamru (nedokonalé vysoké pece) ze 14. st. a asi 10 m vysoká tavební věž.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Hrad typu motte z přelomu 12. a 13. stol. na východním okraji města Dromore v hrabství Down v Severním Irsku. Postaven v rámci anglonormanské okupace Ulsteru. První písemná zmínka pochází z let 1211-1212. Dobyt a pobořen skotským vojskem v roce 1315.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Ve 13. stol. vystavěn hrad jednou z větví mocného rodu Ronovců, od té doby Berků z Dubé. Počátkem 14. stol. Berkové z Dubé dubský hrad opustili. Kdy hrad zanikl, nevíme. Prý ještě koncem 18. stol. byly jeho valy jasně patrné.

Hrad Dubno měl stávat v jižní části obce Dolní Dubňany a podle všeho představoval sídlo rodu pánů z Dubna. Zprávy o tomto rodu máme po celé 13. století. Osud sídla a zánik rodové linie nám však není znám.

Pozůstatky, v historických pramenech nezmiňovaného, zřejmě strážného hrádku z 12. - 13. století střežícího cestu z Trenčína na Topolčianský hrad a cestu přes Povážský Inovec na hrad Beckov. Dne 26. 8. 1963 byla lokalita s relikty opevnění v podobě příkopů a valů vyhlášena národní kulturní památkou.

Zříceniny hradu nad stejnojmenným městem poblíž Birminghamu. Založen Ansculfem de Picquigny po roce 1066. Zbořen roku 1173 a znovu postaven ve 2. pol. 13. stol. Na příkaz parlamentu pobořen roku 1646. Definitivně opuštěn po požáru v roce 1750. Dnes součást zoo.

Hrad byl postaven kolem r. 1520 rodem O´Hynes (královské sídlo v 7. stol.). Poč. 17. stol. hrad získal Oliver Martin, v majetku rodu byl do poč. 20. stol. R. 1924 hrad koupil a opravil Oliver St. John Gogarty. Od r. 1954 v majetku Christobel lady Amptill, dnes majetkem spol. Shannon Development.

Anglonormanský hrad z konce 12. stol. Postaven Meilerem FitzHenry na místě staré keltské pevnosti Dun Masc. Před r. 1342 poškozen při irském útoku, od té doby pustý. V pol. 17. stol. využit jako opevněný bod během Irské konfederační války. V r. 1650 byl proto zbořen. Dnes majetek státu.

Dřevěný hrad založil Anglonorman Jan de Courcy po dobytí Ulsteru r. 1177. Od začátku 13. stol. kamenný hrad s válcovým donjonem. Přechodně majetek anglického krále, poté dlouho v držení irského rodu Magennis. Rozbořen r. 1652 anglickým parlamentním vojskem. Dnes v péči státu a zakonzervován.

Vodní hrad s plášťovým jádrem založil kolem r. 1209 anglický král Jan Bezzemek. Později ve 13. stol. rozšířen o předhradí s válcovým donjonem. Od r. 1259 pronajímán FitzGeraldům, od r. 1535 Butlerům. V 17. stol. pobořen, následně opraven. Od 18. stol. kasárna britské armády. Do r. 1987 policejní stanice, dnes muzeum.