Výsledky hledání míst

Rozhledna na vrchu Bedřichov u obce Nová Ves I byla postavena r. 2018 v místě významné bitvy u Kolína. Jde o tříbokou dřevěnou věž s kovovým schodištěm o výšce 14 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 12,6 m vede celkem 66 schodů. Je volně přístupná veřejnosti.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.

Renesanční zámeček postavený Volfem Josefem Lamingenem v roce 1614. Po konfiskaci majetku po roce 1621 přechází na jeho bratra Volfa Viléma Lamingena, za kterého přestal sloužit jako panské sídlo. Během 18. stol. provedeny drobné stavební úpravy.

Zachovalý, z větší části nepřístupný zámek. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. Berky z Dubé přestavěna na renesanční zámek. Za Valdštejnů barokní úpravy, poté krátce manufaktura, škola a od 20. stol. byty a městské muzeum.

Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.

Zámecký komplex, skládající se z Horního a Dolního Belvederu, oranžérie, stájí a zahrad, byl postaven v letech 1712-1723 podle návrhu architekta Johanna Lukase von Hildebrandta a zahradního architekta Dominique Girarda pro prince Evžena Savojského. Od počátku 20. století slouží jako muzeum umění.

Nejstarší vyhlídka Českého Švýcarska na skalném ostrohu asi 130 m nad hladinou Labe, kterou nechal vybudovat František Karel Clary-Aldringen v letech 1701-11.

Empírová stavba od Josefa Hardmutha z let 1802–1806 s výmalbou od Josefa Langenhöffela je jednou z mnoha památek Lednicko-valtického areálu určených jak k reprezentaci tehdejší knížecí rodiny, tak i k hospodářským účelům.

Jednopatrový zámeček postavený Karlem Alainem Rohanem po roce 1820. Zámeček byl krátkodobě používán jako lovecký, později jej využívala lesní správa jako myslivnu. Zámek je jednopatrová budova se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem se znakem Rohanů.

Zámek přestavěný z tvrze pánů z Donína z r. 1526. V l. 1599-1600 pobyt známého hvězdáře Tycho de Brahe. Zámek přestavěn barokně před. r. 1652, po požáru r. 1656 opraven až na poč. 18. st., další přestavba po r. 1768. Dnes je zde městské muzeum.

První zmínky o broumovském klášterním pivovaru pocházejí ze 16. století. Původně byl umístěn přímo v klášteře. Po několika požárech v 17. století byl v l. 1712–14 přenesen na místo, kde stojí a vyrábí pivo dodnes.

Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.

Dolní zámek sestává ze tří v zásadě samostatných objektů: Janova (Antonínova) paláce z l. 1540–4, Wolfova paláce z l. 1570–6 a z budovy, postavené hraběnkou Černínovou r. 1878. První dva jsou ukázkou vývoje saské renesance, třetí ji věrně napodobuje.