Výsledky hledání míst

Nový zámek Budov postavil r. 1897 Franz Klieber poté, co mu jeho otec Johann Klieber (jako mladšímu synovi) koupil r.1830 starý zámek s velkostatkem. Patro budovy kolem r. 1900 secesně upraveno. R. 1945 byl zámek zestátněn, poté byl spravován JZD Věrušičky. V současnosti nevyužit chátrá.

Ves založená už ve 13. stol. V roce 1390 se zmiňuje Lev z Budova. V druhé polovině 17. století postavený barokní zámek Seeberky. Za Putzů z Breitenbachu ztratil rezidenční funkci a bylo sneseno jedno patro a zbourána východní část zámku. Po roce 1945 patřil státnímu statku, dnes je téměř zřícený.

Původně dvorec s rychtou, pravděpodobně upravenou v 18. století, lidově nazýván Zámeček. Budovy zchátraly po válce a po ničivé povodni 27.6.2009 byly nakonec strženy.

Barokní zámek vznikl v l. 1751–64 za Františka Boryně z Lhoty přestavbou staršího panského sídla, uváděného r. 1515 jako vlastnictví Bechyňských z Lažan, kterým patřilo do r. 1705. Ve 2. pol. 20. století domov důchodců, dnes nevyužit.

Původně tvrz Pintů Bukovanských z Bukovan ze 14. století, připomínaná r. 1543. V 16. století přistavěn renesanční palác, v 17. stol. západní a v 18. stol jižní křídlo. Zámek je nepřístupný, je zde dětská léčebna.

Původně tvrz z roku 1177 přestavěna na barokní zámek. Po častém střídání majitelů získala budovu církev. Po roce 1995 proběhla nákladná rekonstrukce, dnes v soukromých rukou.

Zámek byl postaven rodem Vidršpergárů na počátku 18. stol. v barokním slohu. Od roku 1827 do roku 1977 byl zámek využíván jako škola. Nyní zde sídlí archiv Státní vědecké knihovny Plzeň.

Zámek vystav. v l. 1699–1705 na obj. A.M.F.Toskánské (stavitel J. Klingenleitner). Vrcholně barokní úpravy provedli v l. 1747–1754 F. Keymel a K. I. Dienzenhofer. V l. 1814–1816 přistav. klasicistní křídla. R. 1805 postoupen Ferdinandovi Habsburskému, r. 1847 Ferdinandovi V. R. 1918 zestátněn.

Hrad v lesoparku nad řekou Awbeg. Sídlo anglonormanského rodu Barry od zač. 13. stol. do r. 1790. Spojen s opevněním města. Na zač. 19. stol. přestavěn na zámek. V 1. pol. 20. stol. opuštěn, dnes zřícenina. Kromě zámku stojí také zámecky upravený válcový donjon a původní části hradu nad řekou.

Zámek postavený v novogotickém stylu ve 30. letech 19. století. Po výstavbě nedalekého nového zámku ztratil na významu a po přestavbě v roce 1960 ztratil i původní architektonickou podobu. Dnes je to jednopatrová trojkřídlá budova. Dnes škola.

Novogotický zámek postavený v roce 1865 Františkem Horským z Horskýsfeldu dle návrhu architekta Moritze Hinträgera. Zámek od počátku devadesátých let chátrá. V zámku se v roce 1914 narodil světoznámý dirigent Rafael Kubelík.

Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Renesanční zámek vystavěn v l. 1586–90, rozšířen 1654–55. V 18. st. barokní úpravy interiérů. V l. 1850–52 zřízen zámecký park. Po požárech v r. 1978 uveden zámek z vnější strany do původní podoby. Vnitřní prostory upraveny pro současné potřeby.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.