Výsledky hledání míst

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

První zmínka o obci pochází z r. 1131. Tvrz byla zřejmě založena ve 14. stol. a později přestavěna na faru. V r. 1716 měla fara ještě mohutnou středověkou věž. Dnešní podoba fary pochází z r. 1734.

Pozůstatky zaniklé tvrze ve sklepě bývalé fary. Je zde portál s erbem Mikuláše Kuleho z Chotče, který tvrz r. 1562 postavil. Do r. 1592 byla v držení místních vladyků, r. 1644 koupena Pavlány a r. 1750 přestavěna na barokní zámeček. Od r. 1789 farní budovou. V 19. stol. přestavěna do dnešní podoby.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.

Chotovice založeny při tvrzi Kalov ve 14. stol. Z tvrze dochovány jen nepatrné zbytky základů budov a poničených hradeb., které pohlcuje vegetace. Tvrziště leží na území lesoparku pojmenovaném po Franzi Hantschelovi.

Tvrz pravděpodobně postavena po roce 1315 a zanikla po roce 1444, kdy byly Choťovice připojeny k Hradišťku. V roce 1910 byl areál tvrziště prokopán a byly nalezeny zlomky středověké keramiky. Dnes pahorek v nepřístupné zahradě domu čp. 15.

Přízemí věže a hradba gotické tvrze rytířů z Chotýšan ze 14. století. Snad Chobotskými z Ostředka po r. 1530 přestavěna renesančně. Od 18. století využívána k provozním účelům, později jako pivovar a lihovar. Dnes v havarijním stavu.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Výstavbou poškozené tvrziště (pahorek jádra obklopený příkopem) z přelomu 13. a 14. století. Destrukce byla dokonána stavbou venkovního bazénu na pahorku jádra. Jediná zmínka o tvrzi je z roku 1555, kdy je uváděna jako pustá.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Tvrziště v lokalitě Hradisko se zbytky valů u obce Chvalnov-Lísky. První zprávy až z r. 1627 (majitel Maxmilián Lev z Kounic a Uh. Brodu). Tvrz několikrát měnila majitele, zaniká r. 1709 násilnou cestou. Již nebyla obnovena.