Výsledky hledání míst

Přestavěná budova renesančního panského sídla postaveného po r. 1593 Arnoštem Vitanovským z Vlčkovic, r. 1685 přikoupena i se vsí Ditrichštejny k panství ve Vlachově Březí. Zachovány tři různé druhy zajímavé sgrafitové výzdoby fasád.

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Gotická tvrz ze 14. stol. renesančně přestavěná r.1618. R. 1689 změněna na kanceláře a byty. R. 1775 pobořena a upravena na pivovar. Po r. 1918 prodána do soukromého vlastnictví. Při přestavbě v letech 2002-2004 nenávratně odstraněny zbytky renesančních sgrafit.

V r. 1318 se píše Jan z Talmberka jako Jan z Černčic. V r. 1405 první zmínka o tvrzi. Za husitských válek patří Arnoštu z Kácova, jeho potomci se psali jako Černčičtí z Kácova. Když r. 1527 prodává Jan Černčický z Kácova panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz se uvádí jako pustá.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

Sporný objekt, není jisté, jestli jde o tvrz, nebo o pozůstatky z třicetileté války. Nedávno zde byly nalezeny střepy ze 14. století, což by dokazovalo, že skutečně jde o pozůstatky tvrze.

Výrazné, příkopem a valem chráněné okrouhlé tvrziště po got. tvrzi ze 14. st.; zmínka o vsi z r.1362, před r. 1400 ji získali páni ze Samechova. Po smrti Mikuláše ze Samechova r. 1415 bylo zadlužené zboží odkoupeno Vilémem ze Soutic a tvrz zanikla.

Ves je poprvé zmiňována v r. 1407, kdy patřila bratrům Vítkovi a Zdislavu z Lhoty. Tvrz vznikla zřejmě až po r. 1507. Poprvé se připomíná r. 1558. Později se již neuvádí. Tvrz stávala v místě dnešního domu č. p. 5, v němž se dodnes dochovaly opěrné pilíře tvrze, ostění a část nápisu.

Po tvrzi se dochoval především klenutý suterén v domě č.p.5. Prvním, kdo použil přídomek „z Hrádku“ byl v roce 1384 Heřman z Nečtin. Protože byla tvrz na zemské stezce, byla pravidelně v ohrožení. V 16.století je již tvrz pustá.

Částečně dochované vodní tvrziště v zahradě domů č. p. 39, 40 a 41. R. 1226 se uvádí Svatoslav z Heřmanic, stížný list českého panstva do Kostnice podepisuje i Vilém z Heřmanic. Od r. 1460 je majitelem Bohuněk z Adršpachu, poté r. 1506 Jan Kostka z Postupic, r. 1513 se uvádí pouze tvrziště.

Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

První zprávy o tvrzi jsou z roku 1462, kdy byla královskými a chebskými vojsky dobyta a vypálena. Stávala na stráni nad Ohří, dnes zatopené přehradním jezerem Skalkou.

Pahorek tvrziště s náznakem příkopu valu v zahradě č.p. 6 s nejasnou historií. První zmínka je až o pusté vsi Chloumky z r. 1542, která náleží k panství Holovousy, které vlastní Mikuláš starší Karlík z Nežetic. V druhé polovině 18. stoetí zde opět vzniká vesnice připomínáná v r. 1790.