Výsledky hledání míst

Královský hrad poprvé zmiňován v roce 1261. V roce 1264 dobyt králem Bélou IV. v bojích se synem Štěpánem V. V letech 1429-1526 v držení rodu Paloczi. Od roku 1527 patřil Petru Perenyi. Rekonstruován naposledy v roce 1533, vzápětí ale pustý.

Městský hrad vznikl za Škopků z Dubé mezi lety 1404 a 1408. Po pánech z Dubé získal Úštěk r. 1426 husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Hrad upraven jezuity. Kolem pol. 17. stol. barokně přestavěn do dnešní podoby.

Zaniklý hrad ve středověkém městě Ústí nad Labem nemá přesnou lokaci. Podle nejnovějších poznatků stával pravděpodobně severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha. Jediná písemná zmínka pochází z r. 1283. Zanikl asi po vzniku hradu Střekova, který jistě převzal jeho funkce (clo, stráž Labe, a pevnost).

Téměř zaniklý hrad na hraně skalnaté výšiny na levém břehu řeky Ohře, naproti chebskému hradu. Hrad byl vybudován Václavem II. jako mocenský opěrný bod Českého království. Hrad a jeho dispozice zanikly lomem – až na fragment jedné zdi.

Hrad Vajdahunyád postaven r. 1896. Nachází se v něm Muzeum maďarského zemědělství. Postaven na oslavu jubilea tisíce let maďarského státu. Kombinuje prvky románského, gotického, renesančního i barokního slohu současně. Nejcharakterističtější je středověká věž.

Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.

Zřícenina gotického skalního hradu ze 13. stol., romanticky upravená. V 18. stol. se stala známým poutním místem. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Zřícenina skalního hradu založeného na poč. 14. stol., rozšířeného v 15. stol. Skalní byty, užívané až do r. 1900. Opuštěn v 18. stol.

V r. 2017 archeologicky potvrzený hrad Vamberk nad řekou Zdobnicí. Písemná zmínka r. 1341, vznik snad ve 13. stol., přesný zánik není znám. V době třicetileté války vyhořel a následně přeměněn v dvorec. Dochované malé kousky zdiva a zasypané sklepy. Díky zástavbě nelze přesně definovat jeho podobu.

Původně gotická stavba z 14. století, postavena za Jana Lucemburského. Od poč. 15. stol. se majítelé rychle střídali. Opuštěna počátkem 17. století. Na konci 18. století přeměněna Mansfeldy v sýpku – poté už se vzhled a využití stavby nezměnil.

Zbytky zdiva hradu, založeného zřejmě v pol. 14. st. Vartemberky, poté patřil po r. 1378 Škopkům z Dubé a v l. 1401–1465, kdy je uváděn naposledy, opět Vartemberkům. Patrné zbytky předhradí a jádra s valy, příkopy a zbytkem nároží paláce.

Hrad Vartnov se poprvé připomíná až roku 1377, archeologické nálezy vznik hradu datují na počátek 14. století. V roce 1474 dobyt a již nebyl obnoven. Jeho pozůstatky odkryl meziválečný archeologický výzkum.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Poprvé je doložen v roce 1356, když Karel IV. kupoval potštejnské panství od synů Mikuláše z Potštejna. Zaniká zřejmě ještě před koncem 14. století. Údaje o tom, že Velešov je pozůstatkem templářského kláštera, z jehož zřícenin byl později postaven hrad Potštejn, patří k neprokázaným pověstem.