Výsledky hledání míst

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Neobvyklé projekty černilovského občana a potomka mlynářské rodiny Jaroslava Horáka ozdobily jeho pozemky na východním okraji obce. Dominuje jim větrný mlýn a dále se zde nachází Pohádkov ze staré vodárny a Galerie Mokrá louka, vše z let 2001-2021.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.

První pivovar v Kostelci je uváděn již v roce 1482, dnešní stavba pochází z let 1836–39. V areálu chráněná technická památka – unikátní osmiboký žentourový mlýn. Od roku 2001 je v areálu pivovarské muzeum.

Skalní masiv tvořený pevnými ordovickými křemeny ve stejnojmenné přírodní rezervaci o rozloze 2 ha vyhlášené v roce 2002. Oblíbené místo horolezců a častý cíl výletů. Ve skalách naleznete stopy po pohybu organismů a úlomkovité zbytky trilobitů z prvohorního moře.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Dům stojí na Karlově náměstí. Měšťan Jan Rábl nechal dům v r.1637 pokrýt figurálními sgrafity. Nahoře představují lidské ctnosti, níže jsou zobrazeny lovecké výjevy a římští císaři. V pol.19.st.sgrafita zabílena a r.1927 restaurována.

Stavba z počátku 16. stol. Kamenný portál zhotovila huť Jana z Perštějna. Roku 1869 přistavěno druhé patro a upravena fasáda.

Černý rybník o rozloze 1,08 ha je součástí stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené r. 1993. Pochází z 19. století a původně sloužil k chovu ryb. Dodnes zde můžeme nalézt vzácné rostlinné a živočišné druhy.

Rozhledna zvaná Milohlídka z roku 1843. V roce 1885 vznikl v jejím okolí park. Tehdy také zbudována opěrná zeď, která chrání věž i náštěvníky před zřícením do lomu.

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.

Příkré skalní stěny (defilé) vzniklé vodní erozí řeky Mže při zahlubování údolní soustavy během pleistocénu. Jedna z přírodních památek nacházející se dnes na území krajského města Plzně. Název Čertova kazatelna dostala od vzhledu skalních věžic.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.