Výsledky hledání míst

Dům vznikl koncem 16. století spojením dvou starších budov z 15. století. Od poslední třetiny 17. století palác patřil významné rodině barona Jana Gottfrieda Hellenbacha. V letech 1792-1854 sloužil jako distriktuální důlní soud, později Důlní kapitanáta, poté Hornická akademie a dnes muzeum.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.

Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.

Rozhledna na hřbetu kopce nad náměstím někdejšího horního města v Krušných horách. Postavena r. 1902, upravena po r. 1918. Nepodařená oprava v 80. letech 20. stol. napravena v letech 2001–2002 včetně vybudování doprovodných prostor.

Novorenesanční budova jablonecké hlavní pošty byla postavena roku 1893 podle projektu Friedricha Setze. Slouží svému účelu pod firmami čtyř různých států dodnes, nedávno prošla velkou opravou exteriéru.

Hrad je prokazatelně doložen v r. 1113. Ve 14. a 16. stol. přestavěn. V r. 1663 byl obsazen Turky a během povstání Františka Rákócziho II. r. 1706 vypálen. V 18. stol. jej Erdődyové přestavěli na zámek. Součástí areálu je vzácné empírové divadlo, park a terasy. Od r. 2019 je otevřen pro veřejnost.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.

Kamenná rozhledna na severním vrcholu hory Hochwald (česky Hvozd) pochází z roku 1892. Vstup je zpoplatněn. Z vyhlídkové plošiny ve výši 25 metrů je úchvatný rozhled na českou i saskou stranu.

Barokní zámek z roku 1642, v roce 1746 rozšířen. V současnosti je využíván pro potřeby Masarykova muzea v Hodoníně.

Hrad založil r. 1077 arcibiskup Gebhard von Helfenstein. Od té doby sídlo salcburských arcibiskupů až do r. 1800. Postupně rozšiřován. Obléhán pouze r. 1525 během selského povstání, nebyl dobyt. Dnes majetek spolkové země Salcbursko. Od r. 1996 památka UNESCO. Přístupný celoročně.