Výsledky hledání míst

Zoo vznikla v l. 1945-46 rozšířením původního zookoutku, který byl součástí městského Vlastivědného muzea, založeného v pův. soukr. parku u zámku R. Neumanna. R. 1946 byla otevřena malá zoo, která se postupně rozrostla na dnešních 65 ha, specializuje se na africkou faunu. R. 1989 otevřeno Safari.

Zoo byla otevřena Městským národním výborem r. 1976 jako „Zookoutek“. Postupně byla rozšiřována; r. 1982 získala status „Zooparku“ a r. 1992 „Zoologické zahrady“. Rozkládá se na ploše 7,5 ha. V zoo je chováno přes 170 druhů zvířat z celého světa, z toho cca 70 druhů patří mezi chráněné.

Zoo byla založena jako zookoutek r. 1957 Oldřichem Vávrou a Jindřichem Weissem. Koutek se postupně rozrostl do dnešní zoo chovající na 125 druhů zvířat, především kočkovitých šelem, opic a plazů (statut zoo získala r. 1982); užívající označení „Zoo bez mříží“. Při zoo je Africká vesnice Matongo.

ZOO byla založena r. 1895 Ornitologickým spolkem jako ptačí park (později zookoutek). Obnovena po válce byla otevřena r. 1919 již jako zoologická zahrada. Za ředitele Jiřího Badalce v l. 1954-82 zažila rozkvět a stala se kvalitním chovným zařízením. Koncem 20. stol. byla stavebně modernizována.

ZOO byla založena r. 1937 (otevřena r. 1939) Dr. Adolfem Schwarzenbergem a jeho ženou v parku u loveckého zámečku Ohrada. Po 2. sv. válce byla zoo pod správou různých státních organizací dovedena téměř k zániku. Od r. 1971 nastalo pod novým vedením nové období rozvoje dnes velmi pěkné moderní ZOO.

Na poč. Zoologické zahrady byl zookoutek, zřízený v 50 letech 20. stol. v centru Olomouce. Poté byla v l. 1952-56 vybudována Zoo na dnešním místě. V 70. letech se rozrostla téměř do dnešní podoby. V 90. letech 20. stol. bylo mnoho pavilonů moderně zrekonstruováno a mj. byla postavena obří akvária.

Zoo byla založena r. 1949 jako součást vznikajícího rekreačního přírodního parku, r. 1951 byla otevřena. R. 1960 se přestěhovala na nové místo v ostravské Stromovce. V průběhu let byla postupně rozšiřována a bylo vybudováno mnoho nových pavilonů (lvů, slonů) a expozic (např. botanické skleníky).

Zoopark založil r. 1965 Zdeněk Sokolíček. Od r. 1990 je zde budována moderní ZOO; byly postaveny nové výběhy a budovy. Přímý kontakt s domácími zvířaty nabízí selský „Babiččin dvoreček“. R. 2006 byl otevřen přilehlý Dinopark. R. 2011 bylo postaveno Centrum environm. výchovy Hanácký statek.

Výstavba ZOO byla zahájena r. 1926, r. 1931 byla otevřena pro veřejnost. Postupně byla vybudována rozsáhlá ZOO s řadou velkých pavilonů. ZOO je velmi úspěšná v odchovu mnoha druhů zvířat. R. 2002 byla silně poničena povodní. Při opravách bylo vybudováno mnoho nových moderních staveb a expozic.

Dnešní ZOO se rozrostla z původní ptačí rezervace, kterou založil r. 1908 ornitolog Dr. Heinrich Lumpe. Tzv. Lumpepark byl otevřen pro veřejnost r. 1914. Po 2. světové válce přešel park do vlastnictví státu a postupně zde byla vybudována dnešní ZOO, která se rozrostla z původních 6 ha na téměř 30ha.

ZOO je nedaleko od hranic s ČR. Žije v ní okolo 37 druhů zvířat a několik stovek druhů stromů, keřů a ostatní flóry.

Zoo Lešná předcházela bažantí obora, založená r. 1804 hrabětem Josefem J. Seilernem. Postupně zde vznikl zoopark s oborovými i exotickými zvířaty. R. 1948 zde byla státem otevřena zoologická zahrada. V obd. 70-80. let 20. stol. se velmi rozrostla. R. 2007 byla postavena tropická hala Yucatán.

ZOO byla zal. r. 1926 spolkem IRIS, původně na místě v Doudlevcích. R. 1958 se stala součástí Parku kultury a oddechu, od r. 1963 je na novém místě. R. 1961 byla M. Vaňouskem založena přilehlá botanická zahrada. R. 1981 se obě zahrady sloučily a osamostatnily se. R. 2003 byl otevřen blízký Dinopark.

Tato zoologická zahrada původně vznikla r. 2011, v r. 2014 však projekt zkrachoval. Zachránil ji mecenáš Dr. Evžen Korec, který se stal jejím ředitelem. Díky tomu je zahrada od jara 2015 opět přístupná a prosperuje. Je přístupná celoročně.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.