Výsledky hledání míst

Kdysi mohutný hrad postaven ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1514 pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo. Nyní zpřístupňován spolkem Ochrana Klokočských skal ve stanovenou dobu a za příznivého počasí - viz stránky hradrotstejn.info/cs

Zřícenina hradu a opevnění původního města, založeného ve 3. stol. př. n. l. ilyrským kmenem Ardieanů. V r. 167 př. n. l. zde bylo římské město. Ve 4. stol. město s hradem ovládli Byzantinci. Ti zesílili opevnění a založili biskupství. V letech 1479-1913 město ovládala Osmanská říše.

Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.

Hrad založen v pol. 13. stol. v době norské vlády. Sloužil jako mocenské sídlo celého ostrova. V roce 1313 dobyt skotským králem Robertem Bruce. V období let 1405 až 1736 v rukou rodu Stanley. V 18. stol. vězení. Dnes v majetku ostrovní vlády.

V 10. stol. se Ohrid stal hlavním městem Bulharské říše a na místě starověkého opevnění byla založena carem Samuelem I. pevnost. Poslední vládce hradu byl v l. 1800-1830 Dzeladin Bey. Od r. 1980 na seznamu světového dědictví UNESCO. Od r. 2000 archeologický průzkum. V r. 2003 areál zrekonstruován.

Hrad založený kolem roku 1250 na skále, obtékané řekou Zschopau. Po většinu své existence ve šlechtickém majetku. Velká goticko-renesanční přestavba po roce 1530. Po požáru v červnu 1921 obnoven v historickém duchu. Po II. světové válce sídlem různých institucí, od roku 1995 přístupný.

Gotický hrad v nížinné poloze chráněný původně obvodovou hradbou a příkopy. Mohutný podsklepený donjon se čtyřmi patry, s původními stropními trámy, ve druhém patře dobře zachované fresky ze 14. století. Nejzachovalejší stavba tohoto typu v Polsku.

Středověký hrad Sigulda byl poprvé zmíněn v livonské rýmované kronice roku 1207. Založili jej livonští bratři meče, později začlenění do livonského Řádu (odnože Řádu neměckých rytířů). Od roku 1432 zde sídlil zemský správce livonského Řádu.

Zřícenina středověkého hradu a renes. kaštiela. Založen před r.1309 magistrem Dončem. Mnohokráte byl goticky a renesančně upravován a přestavován. Od r. 1527 až do pol. 20 stol. v držení Révayovců. Od pol. 18. stol. chátrá. R. 1944 vyhořel kaštiel.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Hrad byl postaven zřejmě před r. 1291 Petrem Kacsicsem. V l. 1310–12 držel hrad Matúš Čák, poté pánové ze Sečan, Országhové a Losonciové. V 2. pol. 16. stol. byl hrad nově opevněn. Okupován Turky v l. 1576–93. Dobyt povstalci v l. 1619 a 1703, násl. pobořen. Na konci 20. a poč. 21. stol. opraven.

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.

Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.