
Rushen stojí v nevýrazné poloze uprostřed města u řeky Silver Burn poblíž jejího ústí do moře. Hrad má velmi kompaktní dispozici, co postrádá rozlohou, to dohání výškou. Jádro hradu vypadá jako čtvercový donjon (obranná a obytná věž), ve skutečnosti ale jde o dvě palácová křídla s nádvořím schovaná uvnitř vysokého čtvercového pláště (ochranné hradby) o stranách přibližně 16 m. Tento plášť je do výšky podlahy prvního patra nejstarší kamennou částí hradu z pol. 13. stol. Do konce 14. stol. byl zvýšen do své dnešní výšky a zvenčí k němu byly přistavěny tři flankovací čtvercové věže. Každá z nich stojí uprostřed západního, jižního a východního průčelí pláště. Jádro hradu Rushen se tak podobá donjonu na irském hradě Trim. Na rozdíl od něj ale vzniklo postupným vývojem. Jižní hodinová věž má dosud funkční hodiny od královny Alžběty I. z roku 1597. Na severní straně byl k plášti zvenčí přistavěn obdélný branský dům, který je se… číst dále
Během tání ledů na konci poslední doby ledové ztratil ostrov zemské spojení s Irskem před 12000 lety a s Británií před 10000 lety. První lovci připluli na ostrov v době Paleolitu. Některá zvířata jako medvěd a mohutný irský los (jelen) žila na ostrově o něco déle než v Irsku a Británii. Kostra irského losa nalezená v roce 1815 byla datována do období 7000 př. n. l. To je tisíc let po jeho předpokládaném vymření v Irsku. Pozdní doba kamenná byla obdobím megalitické kultury, stejně jako v Irsku a Británii. Lidé, kteří stavěli megalitické hrobky, byli prvními zemědělci. Na konci doby bronzové (před 500 př. n. l.) a v době železné (500 př. n. l. až 500 n. l.) stavěli obyvatelé ostrova opevněná hradiště. V této době museli bránit svou půdu. Římané ostrov nikdy nezabrali. Určitě se sem uchýlili někteří druidové vyhnaní v 1. stol. n. l. z Anglie a Walesu během římského záboru. Křesťanství přišlo na ostrov… číst dále