Výsledky hledání míst

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Rozhledna se nachází ve výšce 802 m n. m., je vysoká 16 m a na vrchol vede 74 schodů. O vznik rozhledny se v roce 1933 zasloužil spolek Přátel přírody z Bublavy. Stavbu navrhl architekt Ernstberger. Rozhledna dlouhodobě uzavřena.

Gotický hrad připisovaný Kazimíru Velikému, ale nejspíš hrad Przymiłowice zmiň. r. 1306. R. jej získal kníže Vladislav Opolský, r. 1391 dobyl Vladislav Jagellonský, r. 1587 neúspěšně obléhal rak. arcivévoda Maximilián, Švédové jej dobyli a zpustošili r. 1657. Po r. 1722 rozebrán na stavbu kostela.

Dřevěná rozhledna na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v nadmořské výšce 620 m na bočním vrcholu kopce Hrby nad obcí Lašovice vedle chaty Onen Svět.

Románské opatství na hoře Pirchiriano na okraji Západních Alp. Trojice kaplí, dnes krypta, z různých období prvního tisíciletí n. l. Opatství stavěno od konce 10. stol. do pol. 13. stol. V letech 1622-1836 pusté, poté svěřeno rožminiánským otcům. Od r. 1994 symbol kraje Piemont.

Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.

Někdy na přelomu 16. a 17. století bylo postaveno menší, pravděpodobně opevněné, renesanční sídlo (kaštieľ) patřící původně Marcibányiům a Bartakovičům. Později několikrát upraven. Od 19. století jej vlastnili Apponyiové. Dnes sídlem Apponyiho muzea.

Původně opevněný renesanční zámek (kaštieľ) ze 16. stol. byl v majetku Apponyiů. V 17. a 18. stol. několikrát upravován. Poslední přestavba proběhla v letech 1844-1846. V r. 1948 byl zkonfiskován a na konci 20. stol. značně zchátral. Dnes slouží jako luxusní hotel.

Hrad z konce 13. stol., vystavěný na dominantním skalním bradle a jeho terasách nad řekou Oravou. Výrazného rozvoje a přestaveb se dočkal od poloviny 15. stol. do 1. třetiny 17. století za krále Matyáše Korvína, Jana z Dubovce a rodu Thurzů. Dnes sídlo Oravského muzea a stálé hradní expozice.

Renesanční tvrz poprvé zmiňovaná v r. 1361 v predikátu Ivana z Orlice. Kolem r. 1575 stavba přestavěna Koncem 17. stol přestavěna na sýpku. Od r. 1968 jako sklad. Od roku 2012 slouží objekt jako restaurace, středověká krčma,a hotel s wellness

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Sídlo založil kolem r. 1612 uherský šlechtic Žigmund Balassa. V 18. stol. byl objekt několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Po 2. světové válce přešel do vlastnictví státu a využívaly jej státní lesy, archív, Považské strojírny a vlastivědné muzeum. Dnes je po rekonstrukci a slouží jako hotel.

Synagoga ortodoxní židovské obce postavená v roce 1927. V interiéru se zachoval původní mobiliář z 20. let s geometrickým dekorem. V ženské části synagogy je dnes expozice Múzea židovskej kultúry, součást Slovenského národ. múzea.

Rozhledna (54 m, 413 m n. m.) byla postavena v r. 2002 jako víceúčelový telekomunikační stožár společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena 25.6.2004. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 33 m se nabízí krásný kruhový výhled na Orlické Hory, Kralický Sněžník atp.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.