Výsledky hledání míst

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Opevněný renesanční zámek byl založen r. 1420 Erikem VII. Pomořanským jako hrad Krogen. V l. 1574–85 přestavěn Frederikem II. na renes. zámek. Po požáru r. 1629 obnoven v l. 1629–39 Kristiánem IV. Po dobytí Švédy r. 1658 zesíleno opevnění. V l. 1785–1923 kasárna, poté rekonstrukce. Památka UNESCO.

Klášterní kruhová věž z 12. stol. Nepřímo doložena v roce 1188. Jedna ze sedmdesáti tří svého druhu v Irsku. Klášter založen sv. Brigitou v 5. stol. Nejvyšší část věže znovu postavena v pozdějších stoletích.

Mírně kónická a mírně nakloněná klášterní kruhová věž z 11. nebo 1. pol. 12. stol. Nejstarší dochovaná stavba ve městě. Jedna ze 73 svého druhu v Irsku. Výška 30,5 m, vnější průměr u země 5,08 m. Mohla sloužit jako zvonice kostela a požární hláska pro celé město. Vyhlídková plošina na vrcholu přístupná veřejnosti.

Město vzniklo zřejmě v 6.-9. stol. Na hradě Krujë sídlil kníže Skanderbeg, vlastním jménem Gjergj Kastriota, který se stal albánským národním hrdinou. Město Krujë neúspěšně obléhali Osmanští Turci v l. 1450, 1466 a 1467. Město kapitulovalo až po Skanderbegově smrti při čtvrtém obléhání v r. 1478.

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. V letech 1509-1941 byl sídlem rodu Hochbergů. V 18. stol. a počátkem 20. stol. přestavěn a rozšířen. Za 2. světové války byl upravován pro vojenské účely. V 70. letech zahájena rekonstrukce.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.

Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.