
Město Kildare je správním centrem stejnojmenného hrabství v irském vnitrozemí, 60 km jihozápadně od Dublinu. Žije v něm přibližně 8600 obyvatel. Nejvýznamnější památkou města je kruhová románská věž bývalého kláštera, která zaujímá dominantní polohu na klášterním vrchu. Interiér věže je v pracovních dnech od května do září přístupný veřejnosti. O víkendech pouze v neděli odpoledne. Klášterní vrch je přístupný kdykoli v běžnou denní dobu.
V blízkosti věže stojí katedrála sv. Brigity. Ve městě je také hradní vrch. Hrad již sice zanikl, dosud z něj ale stojí jeho bývalá branská věž, později přestavěná na věžový dům (druh tvrze). Pod oběma návršími se rozkládá zajímavé trojúhelné náměstí.
Přibližně 1,5 km jižně od města jsou u silnice zříceniny kláštera Black Abbey. V jeho sousedství se nacházejí dvě významné turistické zajímavosti, hojně navštěvované Japonské zahrady (Japanese Gardens) a konírny (Irish National Stud). Kildare má snadné vlakové a autobusové spojení s Dublinem. Okrajem města prochází dálnice M7 z Dublinu na jihozápad. Návštěva všech místních zajímavostí je tedy proveditelná v rámci jednodenního výletu z Dublinu.
Východně od Kildare se nachází oblast zvaná Curragh. Jde o rozsáhlé travnaté pláně, kde se volně pasou stáda ovcí. Není tu žádné oplocení. Řidiči mohou sjet ze silnice a projet se po pastvinách mezi ovcemi. Místní sem jezdí na pikniky. Je tu také kasárenské město Curragh Camp a dostihová dráha. Hrabství Kildare má dlouhou tradici chovu koní.
Proto jsou vnímány jako neformální symbol země. Štíhlá kónická věž v Kildare je vysoká 32.6 m. Je tak druhou nejvyšší věží svého druhu. V základně má průměr 5.35 m. Výška portálu nad zemí je 4.67 m. Ústupkový půlkruhový románský portál je nasměrovaný k jihovýchodu, tedy směrem na katedrálu a do prostoru, kde stál původní kostel. Podobná orientace je patrná i u jiných věží, například Glendalough (hrabství Wicklow). Vnější část ostění portálu zanikla a byla při pozdějších opravách nahrazena obyčejným zdivem. Vnější oblouk portálu korunoval dosud patrný trojúhelníkový štít (vimperk). Spodní tři metry věže jsou postaveny z pečlivě kladených žulových kvádrů. Zbytek byl postaven z lomového vápence s občasnou příměsí pískovce. Nejvyšší část věže není původní. Byla znovu postavena v pozdějších stoletích s pěti okny, plochou kamennou střechou a cimbuřím. Interiér věže osvětlují čtyři původní okna, dvě z nich mají trojúhelný překlad. Dřevěná patra jsou přístupná po žebřících..
Na kopci v té době rostl dub, odtud jméno kláštera a dnešního města. Sv. Brigita je dnes patronkou Irska spolu se sv. Patrikem a sv. Kolumbem. Tzv. keltský klášter sestával z volně stojícího kostela, nejdříve dřevěného a později kamenného. V jeho okolí žili mniši v kruhových chýších. Celek byl obehnán kruhovou nebo oválnou palisádou a příkopem. V této podobě klášter setrval do 12. stol., kdy byla postavena románská kruhová věž. Její existence je nepřímo doložena v roce 1188. Giraldus Cambrensis tehdy napsal že „od dob Brigity urozený sokol navštěvoval toto místo a sedával na vrcholu kostelní věže”. Přesný účel těchto věží dnes není znám, nejčastěji jsou ale popsány jako zvonice. Na místě původního dřevěného kostela nechal v roce 1223 Ralph z Bristolu postavit gotickou katedrálu. Ta byla opravena v 15. stol. Po zrušení klášterů v 16. stol., v době protestantské reformace, katedrála zpustla. V 19. stol. byla téměř celá znovu postavena. Dnes patří protestantské církvi. Sousední kopec obsadili Normani krátce po zahájení okupace Irska v roce 1169. Právě v sousedství starých klášterů, coby významných společenských center, Normani často stavěli své hrady. Bylo tomu tak nejen v Kildare ale také u klášterů v Kilkenny a Clonmacnoise. Původní dřevěný hrad byl ve 13. stol. přestavěn na kamenný. Osada se vyvinula pod oběma návršími nejpozději za Normanů. S velkou pravděpodobností tu ale byla osada mnohem dříve. Keltské kláštery v Irsku byly v období 6. až 8. stol, po pádu Říma, významnými centry učení pro tehdejší křesťanskou Evropu..