Výsledky hledání míst

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Zřícenina hradu postaveného Rozhanovci patrně v l. 1309–1316. V 16. stol. byl místem župních shromáždění. Od r. 1527 v majetku Drugethů, dobyt a vypálen r. 1527 Janem Zápolským, r. 1684 vzbouřenci I. Thökölyho, r. 1704 obsazen povstalci Františka II. Rákócziho. Pobořen císařskými vojsky r. 1711.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. Později byl sídlem loupeživých rytířů, proto jej r. 1355 obsadil Boleslav II. V r. 1466 poničen husity a v r. 1634 vypálen Švédy. V r. 1800 opuštěn a využíván jako zdroj kamene. V průběhu 20. stol. postupně rekonstruován.

Ostrov na jezeře patřil irskému královskému rodu O’Reilly. Hrad na ostrově postavil patrně Anglonorman Vilém Gorm de Lacy v l. 1220-1224 při pokusu o zábor území. O’Reillyové se nového hradu zmocnili a drželi jej do r. 1608, kdy byl dobyt anglickým královským vojskem. Zničen po obléhání r. 1653. Dnes majetek státu a zakonzervován.

Motta s předhradím postavena někdy po r. 1177 během anglonormanské invaze do Ulsteru. Neznámý zakladatel. Během 13. stol. postaven kamenný velký sál a věž. Hrad opuštěn na zač. 14. stol. V 15. stol. obydlen Iry a upraven na tvrz. Dnes patří státní památkové péči.

Opatství založeno na místě staršího kláštera v 1. pol. 12. stol. irským velekrálem Turloughem Mor O’Connor. Od roku 1138 augustiniánské. Místo úmrtí posledního irského velekrále Roryho O’Connor v roce 1198. Obnoveno po vyplenění v roce 1203. Zrušeno po roce 1542.

Hrad postaven Vilémem a Matyldou de Marisco kolem roku 1225. Poprvé zmiňován v roce 1234. V období 1234-1251 předmětem majetkových sporů. V letech 1251-1281 v majetku krále, poté předán Othu de Grandison. Na konci středověku majetek O’Brienů.

Hrad z 1. poloviny 13. století na místě pravěkého hradiště. Roku 1474 dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína. V létech 1493-1521 opraven a přestavěn. Definitivně opuštěn po třicetileté válce, poté nezadržitelně chátral, dnes je z něj zřícenina.

Menší hrad v mokřinatém údolí potoka Lesk je poprvé doložen k roku 1335, postavil jej zřejmě svídnicko-javorský kníže Bolek II. Hrad dobyl v roce 1466 král Jiří z Poděbrad, od té doby je v ruinách.

Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného před rokem 1250 Markvartici. Za majitelů Bibrštejnů od 16. století hrad pomalu pustl a měnil se ve zříceninu. Části zdiva rozvezeny na stavby vesnic v okolí.