
Z hradu se zachovaly vysoké trosky obdélného donjonu (obranné a obytné věže) o vnitřních rozměrech 14,3 x 9 m. V plné výšce dvou pater stojí většina delšího severního průčelí a polovina jižního průčelí. Východní průčelí stojí ve výšce tří pater. Západní průčelí a druhá polovina jižního průčelí naopak zcela zanikly. Severní zeď donjonu je z obranného důvodu o něco silnější než zbylé strany. Její síla je v přízemí 3,3 m. Ke střední části užšího východního průčelí donjonu přiléhá čtvercová schodišťová věž. Ta je třípatrová a převyšuje donjon o jedno patro. Na úrovni druhého patra obsahuje úzký vstupní portál bez ostění. Portál je svou polohou ve druhém patře nezvykle vysoko. Přistup k němu zajišťovala dřevěná stavba, která z východu přiléhala ke schodišťové věži. Nad vstupním portálem je po ní ve zdivu patrný otisk sedlové střechy. V nejvyšší části dřevěné stavby, u vstupu do donjonu, mohla být malá kaple. Zachovala se… číst dále
Král Jan Bezzemek daroval na začátku 13. stol. oblast kolem dnešního hradu Vilému de Braose. Šlo o irské panství Okonagh (Oconagh), které mělo krále z rodu Uí Chuanach ještě ve 12. stol. Vilém mohl na místě dnešního hradu postavit dřevěný hrad. Kvůli dluhům ale o své pozemky přišel v roce 1210. Král poté převedl majetek na církev v Dublinu (Holy Trinity). Dublinský arcibiskup Jindřich z Londýna daroval oblast své příbuzné, paní Matyldě k jejímu sňatku s Vilémem de Marisco. Není přesně známo, kdy ke sňatku došlo, odhadem to mohlo být někdy v letech 1220-1224. Vilém s Matyldou vzápětí nechali postavit dnešní kamenný hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1234. V tom roce o něj totiž oba přišli pro účast na vzpouře Richarda Marshala, hraběte z Pembroku. Král jim hrad zkonfiskoval, aby si zajistil jejich poslušnost. K tomu ale nedošlo, Vilém se proti králi postavil znovu v roce 1235. Vězení ale unikl a až… číst dále