Clough

Uměle navršený komolý kužel motty má v základně průměr přibližně 45 m, nepravidelně kruhový vrchol asi 23 m. Motta je po celém obvodu obehnaná příkopem. Na jižní straně je taktéž uměle navršené předhradí s půdorysem ve tvaru ledviny. Jde tedy o hrad typu motte & bailey (motta s předhradím). Příkop kolem předhradí není patrný. Uměle navršená předhradí jsou příznačná pro některé motty v Ulsteru (severní provincii Irska), například Dromore Mound v hrabství Down a Mannan v hrabství Monaghan. V celém Irsku je kolem 350 mott, většina z nich nemá žádné předhradí. Archeologický výzkum v padesátých letech 20. stol. odkryl stopy palisádového opevnění na vrcholu motty. Dřevěnou věž sídlo nemělo. V pol. 13. stol. zde stál kamenný velký sál (18 x 6 m), který byl vzápětí zničen požárem. Byly odhaleny kamenné články spodní části vstupního portálu sálu. Později ve 13. stol. byla v jihozápadní části vrcholové plošiny motty postavena dosud stojící jednopatrová obdélná věž (vnitřní rozměry 5 x 2 m). Vstup byl v prvním patře na krátké jihovýchodní straně. Dnes je z něj patrná jedině kapsa ve zdi, ve které byl uložen posuvný trám závory k zajištění dveří. Střecha byla zapuštěná uvnitř věže a chráněná ochozem, jak bylo v Irsku a dnešní Británii zvykem. V 15. stol. byl na severovýchodní straně věže postaven malý zděný dvorek se vstupem na severní straně. Zde je taktéž patrná kapsa ve zdi, ve které byl uložen posuvný trám závory k zajištění dveří. Ze dvorku byl určitě proražen nový vstup do přízemí věže. Takto upravená věž sloužila jako malý věžový dům (druh tvrze). Zbylý vrcholový prostor motty sloužil jako dvůr. V něm s velikou pravděpodobností stál velký sál, postavený ze dřeva. Věž samotná byla příliš malá k tomu, aby poskytla veškeré bydlení. Její pozůstatky dosud stojí do výšky prvního patra s výjimkou zaniklé východní části. Dále stojí také delší boční zeď dvorku se dvěma oboustranně špaletovanými štěrbinovými střílnami. Velmi podobnou věž se zděným dvorkem má tvrz Carrickabraghy v hrabství Donegal na severu Irska..

Největší podíl dostali účastníci válečné výpravy. K nim se brzy přidali další novousedlíci z řad anglonormanských dobrodruhů. Každý šlechtic si zajistil své pozemky výstavbou motty. Dřevěný hrad na uměle navršeném kopci mohl stát během dvou týdnů. K nim patří také motta ve vesnici Clough. Její zakladatel dnes není znám, určitě ale šlo o šlechtice, který sloužil v posádce sousedního hradu Dundrum. Jméno Clough pochází z irského Chloch, což znamená kámen. Je možno předpokládat, že v první fázi invaze se všichni soustředili na stavbu dřevěného opevnění hradu Dundrum. Staveniště kamenného hradu Carrickfergus bylo také zajištěno dřevěným opevněním. Na míru vyrobené trámy a kůly mohly dovézt lodě z Anglie a Dublinu. Méně významné motty, včetně Clough, mohly být postaveny ve druhé konsolidační fázi invaze, za méně vypjatých okolností. Hrad Clough je od tehdejšího námořního přístavu v Dundrumu vzdálen 3 km, stavební materiál proto musel pocházet z místních zdrojů. Většina mott v Irsku se kamenných staveb nedočkala. Na vrcholu motty Clough byl ale v polovině 13. stol. postaven kamenný velký sál a později také nízká kamenná věž. Hrad se mohl i nadále hodit ke kontrole obchodní cesty mezi Dundrumem a Downpatrickem. Anglická vláda nad Ulsterem ale v 2. pol. 13. stol. slábla a Irové nakonec získali většinu zabraného území zpátky. Hrad zanikl nejpozději v období let 1315-1318, kdy do Irska vtrhlo skotské invazní vojsko. V 15. stol. se Irům zalíbila zřícenina hradní věže. V té době začali Irové stavět věžové domy, což byl velmi oblíbený druh tvrze s kamennou obytnou věží a hospodářským dvorem. K účelům těchto tvrzí byly upravovány i starší věže, včetně hradních. Bývalá věž hradu Clough se stala velmi skromným věžovým domem. Obyvateli tvrze mohla být některá větev rodu Magennis, kterému patřil sousední hrad Dundrum. Tvrz později také zanikla. V padesátých letech 20. stol. zde proběhl archeologický výzkum. Byly nalezeny dvě stříbrné mince krále Jana Bezzemka (1199-1216). Dnes hrad patří státní památkové péči..