Výsledky hledání míst

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.

Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.

Rozhledna Slovanka je nejstarší železnou rozhlednou u nás. Postavena 14.8.1887 Horským spolkem, jenž ji zakoupil na výstavě ve Vídni. Do 2. svět. války udržovaná, poté pozapomenuta a koncem 20. stol. v dezolátním stavu. Provedena kompletní rekonstrukce a dne 5.7. 2000 znovu otevřena.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Křížovou cestu ve Šluknově založenou v 18. století Antonem Drösselem lemují zastavení v podobě 12 výklenkových kapliček a tři zděné kaple z přelomu 19.–20. století. Vrcholí kaplí Kalvárie a Božího hrobu. Památkově chráněný areál dotvářejí dvě grotty a Getsemanská zahrada.

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu – symbol Králického Sněžníku – byla postavena nedaleko vrcholu hory v r. 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Rozhledna Slunečná byla postavena 8. 5. 2009 podle projektu Ing. Martina Nováka a Ing. Antonína Olšiny. Celková výška rozhledny je 18,6 m a vyhlídková plošina je v 15 m. Konstrukce rozhledny je ze dřeva a oceli.

Před budovou školy na Komenského náměstí v Kralupech stojí v kruhovém záhonu sluneční hodiny. Nikde není o nich ani zmínka. Pouze jsou zmiňovány chyby při zhotovování slunečních hodin. Je nutno vycházet ze zeměpisných souřadnic stanoviště, stínový ukazatel musí být rovnoběžný se zemskou osou. A právě sluneční hodiny v Kralupech nemají sklon ukazatele dodržen.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.